„Ukázalo se, že se od tohoto kroku nedají očekávat takové úspory, jaké vedení společnosti původně předpokládalo,“ uvedl šéf Odborového sdružení železničářů a zároveň člen dozorčí rady Jaroslav Pejša. Automaty měly během tří let nahradit část pokladních přepážek v 80 největších nádražích.
Současně s tím plánoval dopravce ve třech vlnách propouštět i nadpočetné pokladní. Z velké části mělo ale jít o přirozené odchody do důchodu, klasické výpovědi tak měly představovat jen menší část.
| Pasažéři kupují jízdenky na internetu |
|---|
| Přestože ještě před pár lety představovaly jízdenkové automaty potenciálně zajímavou alternativu pro nákup jízdenek na pokladně, dnes roste především zájem o nákup jízdenek přes internet, který je pro cestující pohodlnější. Počet takto prodaných dokladů se v posledních třech letech téměř ztrojnásobil a ČD ročně tímto způsobem prodají miliony jízdenek. Počet klasických jízdenkových automatů drah se na proti tomu za toto období nikterak nezměnil a zůstává jich v provozu 30. |
Podle mluvčího ČD Radka Joklíka dopravce použije peníze, které by bylo nutné vynaložit na pořízení automatů, raději pro financování vozového parku, což je v nyní prioritní. V květnu musí ČD například splatit velkou část ze 100 milionů eur za nákup sedmi souprav rychlovlaků Railjet. Dopravce už dříve uvedl, že si kvůli splacení této částky bude muset vzít úvěr.
Původně měly podle plánů drah v každé větší zastávce vždy dva automaty nahradit jednu klasickou přepážku. Úplně se ale dopravce klasických pokladen zbavit nechtěl s tím, že pokladny považuje za službu zákazníkům, kteří upřednostňují klasické odbavení před samoobslužným, nebo kteří mají dotazy týkající se jejich plánované cesty.
