Tradici největší sbírky založil Olomoučan

„První rok chodili koledníci jen v olomoucké arcidiecézi. Výnos jsem odhadl na tři miliony a to mě kritizovali za přílišný optimismus. Výsledek nás nakonec příjemně překvapil. Místo odhadovaných tří bylo v kasičkách osm milionů,“ vzpomněl Jichdřich Suchánek, někdejší ředitel Arcidiecézní charity Olomouc. Na počátku jej od koledování odrazovali. „Že jde o nejhorší dobu, kdy lidé mají po Vánocích nejméně peněz, že je vysoká nezaměstnanost a že různých sbírek už je moc…“ vzpomínal na někdejší argumenty Suchánek.
Zkušenosti sbíral v Německu a hlavně v Rakousku. „Právě rakouští kolegové mě přesvědčili, abycom se do sbírky dali,“ podotkl Suchánek. Rozhodnutí dozrálo v roce 1999. Tehdy dostal po dlouhém rozjímání na popeleční středu od arcibiskupa definitivní pastýřský příkaz, aby Tříkrálovou sbírku na příští rok nachystal. „Začínali jsme od nuly. Neměli jsme ani kasičky, ani koledníky. Přesto jsme všemu dali řád, nastavili pravidla a dnes už to funguje samo, beze mě, což považuji za nejlepší možný výsledek,“ řekl Suchánek. Za hlavní považuje i to, jak jsou skupinky koledníků vyškoleny, vybaveny průkazkami a jejich kasičky zapečetěny obecním nebo městským úřadem i charitou.
Loňský celostátní výnos se po desetileté existenci přiblížil sedmdesáti milionům korun. Příčinu úspěchu spatřuje Suchánek v tom, že lidem bylo od začátku jasné na co jsou peníze určeny.