V kavárně Nisa zavoní dorty
Oloupané zakrývací fólie z oken a čilý pohyb dělníků dává tušit, že liberecká kavárna Nisa znovu ožívá. Po více než půlroční odmlce v proslulém podniku opět zavoní káva. Objevil se nový zájemce, který chce Nisu otevřít.
„Prostory, ve kterých bývala kavárna, jsme nově pronajali. Nájemce chce v Nise udělat cukrárnu a místo, kde si můžou lidé dát i něco k snědku,“ uvádí majitel budovy Vlastimil Juriga.
Nejdřív přijde na řadu vyklizení prostorů, a pak jeho příprava na přivítání nových hostů. „Jsem rád, že jsme nového zájemce nakonec našli. V dnešní době bylo složité narazit na vhodného uchazeče. Proto byla kavárna přes půl roku volná,“ vysvětlil Juriga. Teď už nechává na nájemci, jak si s provozem poradí, a zda se mu podaří přilákat zákazníky.
Ožije i Balkán?
Kavárenský prostor ale není jediným místem ve známé neoklasicistní budově, které stále zůstává neobsazené. Majitel domu hledá využití i pro původní bar v prvním podzemním patře domu, který mnozí znají jako Balkán. „Stále ho nabízíme do pronájmu. Snad i tam se podaří někoho najít,“ doufá Juriga.
Balkán býval oblíbeným místem zábavy zejména v minulém režimu. Lidé tam přicházeli na skleničku a popovídat si s přáteli. „Balkán byl bar, kam jsem chodila na becherovku s tonikem. Nabízeli tam i něco k jídlu. Pak to zavřeli. Pamatuji si, že uvnitř krátce fungovala mexická restaurace a teď už dlouho nic,“ vzpomíná Lenka Michálková z Liberce.
V historické budově z roku 1937, kterou navrhl pražský architekt Franz Lehmann, jsou kromě nebytových prostor také byty. Většina z nich má své obyvatele. Ovšem zájemci, kteří touží bydlet v domě s historií a navíc v samotném centru města, tam najdou místo.
Dům měl být v prvopočátcích nejdřív hotelem, ale pak v něm stavitelé vybudovali byty a v horních patrech ateliéry.
Současný majitel získal kavárnu Nisa v roce 2005 v dražbě. I když je dům zajímavý z historického hlediska i architektonicky, dosud nemá status památky. Pouze stojí v památkové zóně města.
