Ač je rodákem z Ústí nad Labem, tradičního futsalového vánočního turnaje se třiadvacetiletý fotbalista prvoligového Jablonce Vít Beneš zúčastnil vůbec poprvé.
V desátém ročníku svátečního klání hrál v týmu se svým bratrem a často coby obránce pronikal do pokutového území soupeře. A dával branky.
Formu by si chtěl udržet až do jarní části Gambrinus ligy, kdy bude se zeleno-bílými bojovat o nejvyšší příčky zajišťující účast v evropských fotbalových soutěžích.
Máme po vánočních svátcích. Už jste si stoupnul na váhu?
Nebylo třeba, hlídám si to. Ale u sportovců to je jiné, ti nepřiberou za krátkou dobu několik kil navíc.
A jaký byl u Benešů Štědrý večer?
Byl jsem moc rád, že se letos u štědrovečerního stolu sešla celá naše rodina. Mám dva bratry a nestává se, abychom se vídali všichni najednou. I proto jsem moc rád, že to vyšlo. Jinak to byla klasika. Jedli jsme, pili, rozbalovali dárky a dívali se na pohádky.
S bratrem jste hrál dnes v jednom týmu. To se vám asi nestává často.
De facto ano. Hrajeme spolu, jen když mám po sezoně nebo když je v prosinci chvíli volno. Obvoláme kamarády a jdeme si jen tak z legrace kopnout.
S Jabloncem jste po podzimu na pátém místě. Je vedení s tímto prozatímním umístěním spokojeno, nebo si myslelo na vyšší příčky?
Podzim nebyl herně špatný, akorát nás mrzí, že jsme ztráceli body s týmy, se kterými se budeme na jaře prát o poháry. Prohra doma se Spartou nás hodně mrzí, a to jsme dvakrát vedli. S Libercem se nám nedařilo a s Ostravou jsme doma vydřeli jen bod za bezbrankovou remízu. Budeme to muset dohnat na jaře.
Jarní část začne až koncem února. Co bude důležité, abyste neztratili kontakt se špičkou ligy?
Bude to těžké. Naším cílem jsou evropské poháry. Jsme pátí, ale na druhou stranu ztrácíme jen tři body na třetí Plzeň. Nic není ztraceno, jsme v půlce. Věřím pořád, že v lize uspějeme. Cesta do Evropy povede i přes vítězství v domácím poháru. Zatím jsme ve čtvrtfi nále.
Když jsem sledoval zápasy Jablonce, tak vás to hodně táhlo do útoku. Dal jste tři branky v patnácti utkáních. Čekal jste to po příchodu z Kladna?
Nečekal jsem to. Když jsem odcházel z Kladna, měl jsem v zakončení smůlu a podzim na severu Čech byl fajn. I když gól proti Baníku byl o štěstí.
Je vám teprve dvacet tři let. Po odchodu z Kladna hrajete pravidelně a podle mnohých expertů fotbalově zrajete. Souhlasíte s nimi?
Profesně chci růst. Makat na sobě. V Jablonci mám ideální podmínky. A jak jste řekl, jsem mladý a vše mám před sebou. Chci se stále zdokonalovat, abych byl přínosem pro tým.
Po Novém roce začínají týmy s přípravou na jaro. Jak je to v Jablonci?
Stejně. Od začátku ledna trénujeme. Pan trenér Komňacký má svoje tréninky zaměřené na fyzičku. Na konci soutěže se bude kondice hodit. Chceme soupeře fyzicky utahat, protože víme, že často týmy nehrají po celých devadesát minut naplno. A většinou padají branky až v samém závěru. Čehož bychom chtěli využít.
Jak jste strávil prosinec, kdy jste už měli od klubu nařízené volno?
Prakticky jsem byl po celou dobu tady v Ústí. Bydlím v Jablonci, takže jsem využil volna k tomu, abych zajel za rodinou, za kamarády a užil si to s nimi.
Volno vyplňujete sportem. Po tomto turnaji v Ústí jste se v půlce prosince s Jabloncem zúčastnili Indoor Fotbal Cupu v Liberci. Je to pro vás zpestření, nebo do toho jdete naplno?
V Liberci to bylo moc fajn. Z šesti celků jsme skončili třetí. Byl to příjemný relax po náročné sezoně. Tady v Ústí jsem vůbec poprvé, líbilo se mi tu, mám tu hodně kamarádů, se kterými jsem hrál v žácích a dorostu. Navíc je tu můj brácha. S ním jsem si chtěl už dlouho zahrát.
Na ústeckém turnaji se sešlo relativně hodně zvučných jmen OE Jiří Jarošík, Emil Rilke, vy a nebo také Lukáš Ohněník. Všichni jste rodáci z Ústí. Těší vás, že je o nich slyšet nejen v Česku, ale i za hranicemi?
Jmenovaní šli v posledních letech fotbalově hodně nahoru a jsem rád, že se jim daří a že jsou na očích i v zahraničí. Teď mluvím třeba o Jirkovi Jarošíkovi nebo Emilu Rilkem, kteří si zahráli slavnou Ligu mistrů.
