Kdyby někdo před třemi lety devětačtyřicetileté Haně Brettschneiderové řekl, že bude na Štědrý večer sama v cele opavské věznice, daleko od svých dvou dětí, asi by mu nevěřila. Její život se změnil v okamžiku, kdy se začala bránit svému dlouholetému trýzniteli a uchopila nůž.
„První Vánoce byly nejhorší. Za celý svůj život jsem děti neopustila a teď jsem seděla v cele, myslela na ně a všechny blízké a brečela jsem,“ popisovala žena, která až po svém hrozném činu pochopila, co měla udělat už dávno. Od svého manžela, který ji dvacet let mlátil a ponižoval, nadobro odejít.
„Druhé Vánoce už byly lepší. Seznámila jsem se s ostatními odsouzenými ženami a společně jsme povečeřely. Vyzdobily jsme si kulturní místnost ozdobami, které přinesly návštěvy a napekly cukroví z těsta, co jsme nakoupily v kantýně,“ popisovala Brettschneiderová. U bramborového salátu, smaženého filé a zapálených svíček pak ženy vzpomínaly, jaké to bylo u nich doma.
Letošní Vánoce by mohly být jiné. „Za dobré chování mám slíbené přerušení trestu na pět dnů. Takže den před Štědrým dnem můžu odjet domů. V domku mě bude čekat můj šestadvacetiletý syn a přijede i dcera s přítelem,“ těšila se žena a prozradila, že pro všechny už v dílně vyrobila dárečky. Vánoční zvonečky z vrbového proutí.
Vánoce v cele prožila v slzách
Dvakrát zažila Hana Brettschneiderová vánoce v opavské věznici. Letos má šanci jet domů.
