Z baťovské zdi má přežít jen část
Architekti, projektanti nebo umělci ze Zlína chtějí, aby i nadále baťovský areál obepínala tovární zeď. Na to, že unikátní zdi hrozí demolice, upozornila Sedmička před dvěma týdny a reakce osobností města byla okamžitá. Zeď je podle nich památka, která si zaslouží péči.
„Lidé v ní mohou mít i pro další generace odkaz na ojedinělou dobu,“ uvedl ředitel Okresního státního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.
Dva metry vysoká zeď vznikla ve dvacátých letech minulého století. Měla uchránit lidi v blízkých domcích od rušné výroby. „Tvořila charakter města, byla symbolem, bořit bychom ji neměli. Kdysi na ní byly veliké nápisy hlásající baťovské myšlenky. I ty by bylo dobré obnovit,“ soudí spisovatel Antonín Bajaja.
Hlavní městská architektka Dagmar Nová nyní připustila, že alespoň část zdi by i dál mohla éru průmyslníka připomínat. „V celé délce už ale dnes nemá smysl. Kompletní ji zachovat nemůže. Je poškozená na mnoha místech, křivá, někde se úplně rozpadá. Uvažovat můžeme o jedné krátké části zdi s Baťovými nápisy, která by ji symbolicky připomínala,“ uvedla Nová.
Architekt Ivan Bergmann se obává, aby se ve Zlíně neopakoval případ berlínské zdi. „Tu také bourali a pak ji zase z nostalgie stavěli,“ řekl Bergmann.
Zeď měla původně dva kilometry, dnes už stojí jen necelých dvě stě metrů. Její část podél třídy Tomáše Bati padla k zemi vloni, když ji zbourali dělníci kvůli přípravě stavby křižovatky.
