Evropské volby dostaly pod tlak vládní koalici. Nerudová může zapomenout na post v komisi
Krátká situační zpráva o stavu české kotliny praví, že ještě stále zde máme demokracii, neboť se tu konaly svobodné volby. Lze též s úlevou říct, že ještě stále jsme součástí Evropské unie, neboť se volilo do Evropského parlamentu. Něco málo přes 35 procent voličů se domnívá, že je dobré volit strany, které nabízejí spíš nesnadná řešení před těmi rychlými a jednoduchými. Někde v tomto bodě výčet dobrých zpráv končí.
Historicky vysoká volební účast přinesla vítězství hnutí ANO. Jednička jeho kandidátky Klára Dostálová se ozdobila nejvyšším počtem preferenčních hlasů a sedm mandátů znamená mírné posílení. V Evropském parlamentu platí, že se vyslanci agrohnutí vždy dokážou emancipovat od domácí politiky, a tak se od nich dá očekávat racionální politika kritická vůči tématům jako migrace nebo Green Deal, ovšem stále v konstruktivním módu. Perličkou je, že do europarlamentu proklouzla i Jana Nagyová, a tak se stále probíhající trestní řízení v kauze Čapí hnízdo přenese i na půdu Evropského parlamentu. Třikrát česká sněmovna hlasovala o vydání Andreje Babiše, teď si to užijí i kolegové ve Štrasburku.
Druhé místo koalice Spolu je též bez překvapení, což neznamená, že Petru Fialovi nepřibyly vrásky. Bída lidovců, STAN a Pirátů povede k pnutí uvnitř domácí pětikoalice, sněmovní volby jsou příliš blízko a propad zmíněných tří stran příliš velký.
Tisková konference Spolu po volbách
Tím se dostáváme ke skutečným vítězům a poraženým letošních voleb. Na protisystémové části spektra došlo k velké změně, Okamura se okoukal. Politika „Jsme proti všemu” přinesla dvojciferný zisk Přísaze s Motoristy a téměř deset procent pro Kateřinu Konečnou a její levicový slepenec.
Konečná těží z demonstrací
Jsou v tom tři zprávy: Skutečným beneficientem rajchlovsko-vrábelovských demonstrací z loňského roku je právě Konečná. Pamatujete, jaké posměšky vzbudilo, když si na Václavské náměstí postavila svůj nesmělý stánek kdesi dole u Vodičkovy ulice? Tady se rodil její volební úspěch. Zadruhé: Bude to ona, kdo bude stavět koalici pro sněmovní volby, ať se to starým stalinistům v ulici Politických vězňů líbí, nebo ne. A zatřetí: Po minulých sněmovních volbách, kde propadlo přes milion hlasů, což spoluumožnilo vznik současné vládní koalice, zde Babišovi vyrostli dva potenciální koaliční partneři. Tato zpráva je ze zmíněných tří nejdůležitější.
Na pátém a šestém místě nacházíme STAN a Piráty. Angažmá Danuše Nerudové očekávaný booster nepřineslo, dva mandáty jsou hluboce pod očekáváním. Sama se může rozloučit s postem eurokomisařky, odměnou je jí získaný mandát v Evropě a dá se předpokládat, že se po ní v domácí politice zavře voda. Situace u Pirátů je varováním pro ministra Ivana Bartoše, jediný mandát pro Markétu Gregorovou na úkor lídra kandidátky Marcela Kolaji je posílením křídla, které nesouhlasí s účastí ve vládě. Tady někde je počátek zmíněných problémů pro premiéra Petra Fialu.
Okamura vyčpěl
Do europarlamentu se nedostal Okamurou prosazovaný lídr kandidátky SPD a Trikolory Petr Mach, přeskákal ho stávající europoslanec Ivan David. V domácí politice stále nemá vnitrostranickou konkurenci, usnul ale v přesvědčení, že má svých deset procent jistých a přelivy na protisystémové scéně ho neohrozí. Omyl.
Z obou sociálních demokracií neuspěla žádná. Pouhých 1,86 procenta pro Socdem dává Michalu Šmardovi a spol. aspoň nějaké peníze na další kampaně, víc asi ani sami neočekávali. O projektu ČSSD Jiřího Paroubka nemá cenu mluvit.
Evropské volby dostaly vládu pod dvojí tlak. Jsou tu nové strany, které mohou způsobit zvrat po příštích sněmovních volbách. Zároveň musí Petr Fiala počítat s rostoucím pnutím uvnitř své vlastní koalice.
