To nepochopení, s nímž se premiér Babiš staví ke každé zmínce o svém střetu zájmů, snad ani není hrané. Asi ani teď, když se k hlasům varujícím před permanentními konflikty zájmů českého premiéra oficiálně přidali i právníci Evropské komise.
Babiš reaguje předvídatelně. Všechno je lež a kampaň před eurovolbami. Vedle toho se vyznal z „citové vazby“ k národu a vlasti. Přesně v duchu Limonádového Joea: „Co je dobré pro Kolaloku (Agrofert), je dobré i pro zákon.“
Otázka zní, zda postoj komise přináší do české debaty něco nového. Jistě to není upozornění na Babišův střet zájmů. Nový je důkaz bezzubosti české legislativy, která měla proti střetu zájmů bojovat.
Babiš naplnil všechno, co po něm chtěl „lex Babiš“. Ten měl jeho konflikty zájmů vyřešit. Jak se ukazuje, nevyřešil nic. Až se dostatečně vyjásají nad dalším Babišovým skandálem, měly by se demokratické strany pokorně vrátit k rýsovacím prknům a vymyslet zákon o střetu zájmů, který bude k něčemu.
