Obhajoba stavby temelínské elektrárny měla v průběhu času hned několik podob. Nejprve, což si jako Jihočech osobně pamatuji, se argumentovalo tím, že jižní Čechy budou mít za „strpění“ reaktorů na svém území levnější elektřinu. Druhý argument spočíval v ochraně životního prostředí a slibu ČEZ, že po dokončení Temelína odstaví odpovídající výkon ve svých „špinavých“ uhelných elektrárnách. A konečně třetím a hlavním argumentem, používaným jak za socialismu, tak po sametové revoluci, byla hrozba akutního nedostatku elektřiny.
A jaké argumenty se nakonec ukázaly jako reálné? Jihočeši levnější elektřinu nemají – a jak se ukázalo, ani mít nemohli. Na druhou stranu je pravda, že ČEZ nesplněný „socialistický“ slib o levnější elektřině kompenzoval částečně finanční podporou různých rozvojových projektů v jižních Čechách v hodnotě minimálně stovek milionů korun.
Druhý argument, tedy výměna špinavé uhelné energie za čistou jadernou, se naplnil jen zčásti. ČEZ sice skutečně odstavil po spuštění Temelína v roce 2000 část svých uhelných zdrojů, podle tehdejšího vyjádření společnosti však odstavené „uhelky“ nahradili jiní, nezávislí výrobci, vyrábějící elektřinu z uhlí. Ani tomu se údajně (z pohledu legislativy) nedalo zabránit.
Nad Temelín vylétl dron. Podívejte se na unikátní záběry z bezletové zóny
Zbývá tedy argument o hrozícím akutním nedostatku elektřiny (exministr Pecina mluvil dokonce o tom, že nebudeme mít bez jaderného zdroje čím svítit). Tato hrozba se, naštěstí, zatím nenaplnila vůbec. Od spuštění temelínských bloků patří Česko v přepočtu na hlavu k největším vývozcům elektřiny na světě.
Temelín slouží Rakušanům
I když vývoz v různých letech kolísá, s trochou nadsázky by se dalo říct, že se z Česka (od všech výrobců) ročně vyveze takřka tolik elektřiny, kolik vyrobí Temelín.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
