Právě započatý rok 2024 bude pro Evropskou unii v mnoha směrech neobvyklý, možná i zlomový. Její členské státy a instituce se budou muset vypořádat s nebývalou řadou výzev a nástrah, nedopustit další oslabování evropského „bloku“ a upevňovat svoji jednotu a akceschopnost tváří v tvář stále více nepřátelskému globálnímu prostředí. Jenomže rok 2024 bude také rokem voleb do Evropského parlamentu, což na řadu měsíců ochromí normální fungování unijních mechanismů. Analýza vyšla na Info.cz.
Kdo dlouhodobě sleduje evropské dění, ví, že tyto otřesy každých pět let v podstatě zastaví nebo přinejlepším výrazně zbrzdí běžný chod Unie. Letos tuto paralýzu může umocnit i řada národních voleb, které obvykle tu kterou zemi na čas vyřazují z aktivní evropské politiky.
Nové parlamenty budou volit Portugalsko, Litva, Belgie, Rakousko a Chorvatsko. Ve Finsku, Litvě, na Slovensku a v Rumunsku se budou konat volby prezidentské. A navíc celá „sedmadvacítka“ bude s napětím sledovat, jak dopadne naprosto stěžejní volební klání v listopadu ve Spojených státech.
Další handicapující okolností je nepochybně předsednictví Maďarska ve druhém pololetí letošního roku. Viktor Orbán si dokázal vybudovat slušný kapitál nedůvěry, ba odporu, a na působení členů jeho vlády v čele Rady EU se už dnes pohlíží jako na zatěžkávací zkoušku evropské demokracie.
Právě oni totiž budou například řídit Radu pro evropské záležitosti, kde se budou přetřásat kandidatury na vysoké posty v institucích EU, než o nich rozhodnou šéfové států a vlád. Budou také jménem členských zemí vyjednávat o těchto funkcích s nově zvoleným Evropským parlamentem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
