Víno zdraží. Může za to změna klimatu i francouzská vláda, která dotuje vytrhávání vinic

Pro české vinaře to může být dobrá zpráva, pro milovníky francouzského bílého a červeného spíše korkové víno, jak se říká mezi znalci špatnému vínu. Francouzi totiž vyrábějí méně vína a podle oficiální statistiky je to dokonce nejméně za posledních 70 let. 

Zatímco v České republice probíhá z obou stran relativně zmatená debata o zdanění tichého vína (například tvrzením, že by daň znevýhodňovala domácí vinaře, přestože dopadá i na zahraničí úplně stejnou cenou a v procentech dokonce vyšší, jelikož je zahraniční dovoz výrazně levnější), ve Francii se řeší zásadní otázka existence velké části trhu. 

Více činitelů

Co za to může? Přímým viníkem číslo jedna je nepochybně změna klimatu. I nevěřící Francouzi poznali několikrát po sobě rekordní výkyvy teplot, které bohužel vínu vůbec nesvědčí. Kdyby se jen mírně zvyšovala teplota, jako občas vidíme na průměrných ročních hodnotách, vínu by to snad dokázalo i pomáhat, ale prudké změny mu ubližují. Ostatně až tak moc, že Francie uvádí nejhorší úrodu za posledních 70 let. Voda vínu svědčí, ale extrémní srážky ne. A krupobití už vůbec ne. Ani révokaz, kterému se dařilo víc, než bychom všichni, co máme víno rádi, chtěli. 

Na vině je ale i francouzská vláda. Ta spolu s EU skutečně dotuje klučení, tedy vytrhávání desítek tisíc hektarů vinic, a k tomu podporuje destilaci přebytečného vína na průmyslový alkohol. Za hektar vyklučené vinice dostanete od vlády zhruba 100 tisíc korun, a to už se některým vinařům vyplatí. 

Zní to podivně, ale vláda to pochopitelně nedělá proto, aby víno zdražila, ale reaguje tak na klesající poptávku po červeném víně a strukturální nadvýrobu. Cílem francouzské vlády je stabilizovat ceny a zachránit vinaře před krachem. Zdražení běžných vín tedy není hlavním záměrem, i když omezení nabídky k tlaku na ceny z dlouhodobého hlediska přispívá. A samozřejmě to není zadarmo, což dlouhodobě tragicky spravované francouzské veřejné finance trápí, ale v jejich objemu se jedna taková dotace na vytrhávání vína snadno ztratí. 

Tradice versus průmyslová škála

Vinice dle hezkého shrnujícího textu serveru CNBC také trpí svou velikostí. Při rostoucí ceně práce potřebují zemědělci obecně (a víno není výjimka) určitou škálu, aby se jim vyplatilo daný produkt pěstovat. A dražší cena práce tak vede k nutnosti slučování vinařských celků, což se nelíbí vinařům ani státu. 

Slučování vinic tak naráží na francouzskou tradici chráněného venkovského rázu, rodinného dědictví a apelací. Stát i samotní vinaři se brání tomu, aby se z tradice stalo ryze průmyslové agropodnikání, což ale zároveň udržuje odvětví ekonomicky zranitelné, zejména kvůli rostoucí konkurenci z novějších trhů na východních a jižních polokoulích. 

Víno tak vypadá, že zdraží, alespoň to francouzské. A s nižší konkurencí toho francouzského pak ekonomie jasně velí, že dražší bude i dobré místní víno. Nejhorší zprávou ale je, že to nevypadá jako jednorázový problém. Klimatických problémů se jen tak nezbavíme. A už vůbec ne francouzského zemědělského ochranářství.