Že vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) bude pro astronomii „Big Deal“, se tak nějak očekávalo. Naznačovaly to už komentáře vědců pracujících na aparátu, když probíhalo zaostřování jeho zrcadel: „Takhle ostrý obraz jsme nečekali.“ „Kvalita obrazu je na hranici fyzikálních možností.“
To, co v pondělí v noci našeho času s velkou pompou odhalili administrátoři Národního úřadu pro letectví a vesmír za přítomnosti prezidenta USA Joea Bidena, ale překonalo nejdivočejší fantazie každého fandy pozorování vesmíru a doslova zahájilo novou éru astronomie. Zároveň posunulo kvalitu lidstvu dostupných snímků vesmíru z kategorie „Hubble tam koukal pár dní a vytvořil pěkný snímek spousty částečně rozmazaných galaxií“ do kategorie „Webb tam koukal jen dvanáct hodin a vytvořil fantastický snímek, jehož ostrost hraničí téměř s koláží“.
A bude líp, jen si na další snímky budeme muset počkat. Ostatně za hlavní denominátor mise JWST by se, opomenu-li vědeckou excelenci, dalo označit čekání. Více než dvě dekády se čekalo na dokončení zařízení, pár let se čekalo na start mise, půl roku se čekalo, než teleskop doletí do té správné zóny, ze které bude moci nerušeně fotit, den se muselo čekat, než NASA vypustí další fantastické snímky pořízené JWST, a více než hodinu zpoždění nabrala samotná tisková konference s prezidentem Bidenem, na které byl představen onen výjimečně ostrý snímek klastru galaxií SMACS 0723.
Rozkládání vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Proč se ale odhalení snímku vesmíru musel zúčastnit americký prezident, ptáte se? Tak třeba kvůli tomu, že provoz NASA a jeho projektů každoročně polyká miliardy dolarů a americký národní rozpočet jednoduše představuje největšího světového „donátora“ vědeckých vesmírných projektů na světě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
