Čechům léta spokojeným se svou stagnující výplatnicí najednou v prostředí mzdové revoluce rostou křídla. Čtyři z deseti zaměstnanců jsou letos podle průzkumu personální agentury Randstad připraveni sbalit si krabice a jít o dům dál. S jídlem zřejmě roste chuť i na trhu práce, většina potenciálních pracovních migrantů totiž paradoxně přebývá ve zlatých klecích českého automotivu a letectví – tedy v tuzemských baštách vtipů o chudých. Stačí už jen zodpovědět nelehkou otázku: Kam, proboha, odejít?
Byznys se životními pojistkami přestává být v Česku příslibem pravidelně obnovovaných audin v garážích jejich prodejců, a tak finančně-poradenské firmy sázejí na investice. I banky ostatně dávno pálí fakt, že Češi trvale syslí peníze na účtech, když jsou akcie a dluhopisy po desetileté spanilé jízdě tak levné. Migrační mise od účtů do investic navíc spěchá. ČNB zvedá úroky boltovským tempem a okamžik prozření nehumánnosti nulových úroků je za dveřmi. Aneb neznámé volající číslo může mít vysvětlení právě zde.
Moderní luxus má být sociálně a environmentálně odpovědný, míní mentálně migrující šéf kostkofilního Burberry Mark Gobbetti. Ve firmě přitom sotva vychladly pece, ve kterých v rámci budování brandu léta pálila neprodané svršky a kabelky, a sotva odjel poslední kontejner odvážející na smeťák skladové parfémy. Není nad luxus se sociální patinou.
