Ovšem i ten nejlepší klub jednou dostane gól. A tak i na kádry TOP 09 došlo. A přístup Jiřího Bessera „dokud mi něco nedokážete, z ministerstva se nehnu“ ostře kontrastuje s dosavadním mistrováním TOP 09 vůči ostatním stranám.
Besser byl od počátku nejslabší volbou v týmu ministrů TOP 09. Šlo ale o úlitbu spolupracujícím Starostům, kteří pro bývalého husákovského komunistu nějaký post vyžadovali.
Svou kulturní politiku zubař Besser slavně zahájil vzýváním Kabátu jako příkladu kreativity v hudebním průmyslu, pak povolením k demolicím v Praze naštval i svou mateřskou stranu a nyní popouzí odvoláním šéfa Národního filmového archivu. Chyby ve správě rezortu jsou ale ničím proti pošpinění okázale neposkvrněného hávu strany.
ODS a VV nyní mohou Besserovu šéfovi Petru Gazdíkovi škodolibě vrátit veškeré peprné výroky, kterými častoval černé ovce z jejich stran. ODS a VV už se nemusejí chtít s Besserem podílet na „rozhodnutích, která ovlivní budoucí životy lidí“ (Gazdík k Vondrovi) nebo mohou Besserovu rezignaci považovat za „nepřekročitelné minimum“ (Gazdík k Johnovi).
TOP 09 najednou sama poznává, že koncept presumpce viny je hezký, jen když jde o politické protivníky. Dokud kvůli ABL, nabízení úplatků či odklánění financí odcházeli ministři ODS a VV, bylo vše v pořádku. Alexandra Vondru TOP 09 pasovala na fackovacího panáka pro zbytek volebního období.
S Besserem, který zatajuje floridský byt vlastněný s odsouzeným korupčníkem, by tedy břitký jazyk Gazdíka také neměl mít žádné slitování. Jenže v tomto případě jde o vysoce postaveného spolustraníka. A vše je najednou jiné. TOP 09 bude mít velké problémy Bessera ubránit. Ve „straně čistých“ vypadá najednou nepatřičně. Polehčující okolností nemůže být ani rezortní erudice, kterou jinak zbytek ministerské ekipy TOP 09 vykazuje.
Z celé kupy politických afér Besserova prosluněná floridská zapomnětlivost připomíná nejvíce kauzu expředsedy sněmovny Miloslava Vlčka. Jiřímu Paroubkovi byl tehdy najednou také nepohodlný koncept presumpce viny, který jinak rád ordinoval. Vlček rovněž sázel na to, že vše je jen pochybné, nikoli však trestné. Stejně ale musel jít.
Besser by měl postupovat podobně. Svého postu se rychle vzdát a odjet zpátky domů do Berouna. Bude-li chtít, třeba s Kabáty na rtech: „Ať vezmou si nás rohatý, hlavně že jsme bohatý.“
