Ministr zdravotnictví si může oddychnout. Na rok má víceméně pokoj od zdravotníků, kteří neodbytně tlačí na růst mezd. Pro tentokrát jsou ochotni se smířit se zvýšením úhrad o tři procenta. Že je to kompromis, který vydrží skutečně nejvýš rok, o tom není sporu. Fakt, že spokojen s takovou dohodou není vlastně nikdo, je také bez debat.
Ministr v podstatě vysvětlil proč. Jak poznamenal, vyhovět všem nemůže, protože „nemá tiskárnu na peníze“. Přesně v tom je zakopaný pes. I kdyby Němeček kromě zdravotnictví šéfoval cedulové bance, každému by vyhovět neměl.
Přetrvávající přesvědčení, že se má jít na ruku všem a plošně rozdávat plnými hrstmi, je scestné. Nikdy a nikde nelze zvýšit platy všem zaměstnancům stejně. To platí ve zdravotnictví stejně jako v jiných oborech. Snaha co nejvíce přiblížit realitu mylné ideji je přesně tím dobrým úmyslem, který dláždí cestu do pekel.
