Zvlášť pozoruhodná je reakce ministerstva zdravotnictví na námitku, že v Česku se smí rostlina pro tyto účely legálně pěstovat až od příštího roku, a o licenci na dovoz zatím nikdo nepožádal. Prý není divu – „těžko to budou distributoři dovážet, když nevědí, zda je po tom poptávka“. Ale ano, na rozdíl od rezortu vědí. Vědí, že velká rozhodně nebude.
Z Holandska je možné dovézt maximálně padesát kilo marihuany za rok, a to uspokojí zhruba 140 pacientů.
Tady fakt platí, že cesta do pekel je dlážděná samými dobrými úmysly. Spor o to, kdo je autorem novoroční amnestie, jede na plné obrátky.
Hradní právník Pavel Hasenkopf (nebo už bývalý?), na kterého ukázal hradní kancléř Vratislav Mynář, po kapkách zveřejňuje dokumenty, které mají dokázat, že s amnestií nemá nic společného. A sám premiér ho za to posílá na psychiatrii. Ale je to na dobré cestě. Mynář, který aféru rozpoutal, už se v ní nehodlá dál šťourat. Celou věc považuje za nešťastnou záležitost.
A je tu zase čas maturit. Po loňských chybách, zmatcích, nedorozuměních a hádkách letos studenti státní maturitu skládají v jediném a pro všechny stejném stupni obtížnosti. Gymnazisté, kteří pomýšlejí na vysokou, stejně jako učni. To je opravdu parádní vyřešení loňských problémů. Jak říkala moje babička blahé paměti, hodinky jako holínky. Obojí se natahuje.
