Tak takhle bude život v Česku vypadat nejpozději s úderem prvního dne příštího roku. Alespoň podle výroků některých ministrů a dalších potentátů, kteří se začali podrobně zabývat rozpočtovými čísly, jež jim pro příští rok rozepsalo ministerstvo financí.
Folklor, tradice, nic nového pod sluncem, řeknou si ti, kteří dění kolem státního rozpočtu každoročně sledují. Nejdřív každý křičí, potom se nějak dohodnou. Ano, vždycky to tak bylo a nejspíš i bude. Jenže tyhle výkřiky letos padají do značně nepřátelsky naladěné společnosti. Mohou tak natropit víc škody, než je zdrávo.
Podívejme se proto na některé výroky detailněji. Třeba šéf Asociace krajů ČR, statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek tvrdí, že ministr financí se zjevně po dohodě s premiérem rozhodl ošidit kraje. Stát sevře štědrou dlaň, kraje nebudou mít na financování konkrétních veřejných služeb. Důvod pro podlé počínání je zřejmý: kromě Prahy řídí všechny regiony ČSSD. Právě ona jediná ještě brání sociální stát, což se jí musí zatrhnout. Slušná demagogie, zcela nezištná. Spekulovat, že právě na příští rok vycházejí krajské volby a socialisté začínají rozdmychávat krajskou předvolební kampaň v momentě, kdy je to ještě nic nestojí, by bylo přímo hanebné. Stejně jako zmiňovat stamiliony, které oranžové kraje zbůhdarma vyhodily za regulační poplatky nebo dopravu či svačiny zdarma.
Hašek ve strašení tím, co všechno nebude, samozřejmě není sám. Argumenty nejtěžšího kalibru už stačili vytáhnout i ministr dopravy a policejní šéf, tedy muži, které do exekutivy delegoval neformální šéf Věcí veřejných Vít Bárta. I v jejich podání se blíží konec světa. V dopravních stavbách kvůli sedmi miliardám korun, v policii proto, že napřesrok možná přijde o jednu miliardu korun. Připomínat novému ministru dopravy předražené silnice by bylo nošením dříví do lesa. Stejně jako šéfům v rezortu vnitra některé tendry nebo vyplacené odměny.
Jistě, už bychom měli být zvyklí, že politici mluví pouze o tom, co se právě hodí, a o nepříjemném, dokud mohou, mlčí jako hroby. Ale stejně, bylo by lépe šetřit dechem. Rozpočet na rok 2012, pánové, není jediný zádrhel. Ve státní pokladně ani letos necinká tolik mincí, kolik by mělo. Stát dost možná vybere až o sedmdesát miliard korun méně, než počítal. Ne nadarmo se říká, že kde nic není, ani smrt nebere.
