Varování před zbrklým přepisováním dějin z momentálních politických popudů jistě mají smysl. Ale zaznívají-li z recepce na ruské ambasádě a z úst ruského velvyslance, je třeba je brát s rezervou.
Na tradiční recepci, která se přede dvěma lety proslavila tím, že si na ní prezident Zeman uhnal svou nejslavnější virózu, tentokrát Sergeji Kiseljovi nepřikyvovala přímo hlava státu, ale dostavil se šéf Poslanecké sněmovny, kardinál Duka i exprezident Václav Klaus.
Jan Hamáček připomněl, že vděčnost a uznání rudoarmějcům, kteří umírali při osvobozování Československa, přesahují čas. Jistě. Problém je v tom, že nejen Zemanovu návštěvu Moskvy, ale i každý podobný projev na oficiální ruské půdě dokáže Moskva využít k rozmělnění kritiky za své současné počínání na Ukrajině. Ani chrabří rudoarmějci nedali Moskvě právo přepisovat anexemi a hybridní válkou poválečné hranice.
