Před volbami je pro každou stranu důležité se vymezit. A když to nejde programem, což českým stranám tradičně dělá velké potíže, dělává se to porcováním medvěda, který ještě s veselou myslí pobíhá po lese. Tedy výroky, s kým po volbách ano a s kým zas ne. Naposledy se svěřila ODS, že neuzavře koalici s ANO, SPOZ, Úsvitem Tomia Okamury ani Hlavou Jany Bobošíkové.
Ve výsledku to působí spíše tak, že ODS těžko čte svou vlastní předvolební situaci. Je totiž téměř jisté, že ODS neuzavře po volbách dokonce vůbec žádnou koalici. V nejlepším případě se objeví v opozičním bloku, ale v tom se ocitne automaticky se všemi, kteří se neocitnou ve vládě. Obecně platí, že zavírat si před volbami jakékoli dveře je taktický nesmysl. Konkrétněji, řekne-li ODS, s kým po volbách neuzavře koalici, je to zhruba stejně sdělné, jako by neřekla nic. Jen je to hlasitější.
