Ústavní žaloba na prezidenta Václava Klause má nakonec skutečně všechny rysy ostudy. A senátoři se v ní s chutí rochní. Jiří Dienstbier bohorovně tvrdí, že i kdyby soud žalobu zamítl, alespoň výkladem stanoví, co je velezrada.
Stanovit, co je velezrada, by ale přece měl hlavně zákonodárce. Ze stejného šuplíku je argument Dienstbierova kolegy Miroslava Antla: „Chceme vědět, kam až může prezident zajít.“
Odpověď je přitom nasnadě – prezident může zajít tam, kam jej pustí ústava. Nastavení mantinelů je opět na zákonodárci, ne na brněnských soudcích. Těm teď jen přibude práce, protože mantinely jsou nastaveny nejasně, případně vůbec.
Jenže místo aby se na lavici obžalovaných ocitla česká legislativní moc, ocitne se na ní prezident, který se ústavu jen naučil využívat. Proto nemůže z celého procesu vzejít nic než další ostuda.
