Dá se pochopit, že v politicky turbulentních chvílích je čas spíš na úderná hesla než seriózní srovnávací analýzu, ale i tak je třeba říci: slova Miroslava Kalouska o tom, že neumí „švédské služby za rumunské daně“ prostě při nejlepší vůli neštymují.
Nechme stranou, že český stát nikdy neposkytoval švédské služby, tím méně je pravděpodobné, že by s nimi začínal pod Kalouskovým fiskálním bičem.
Největší hádky se vedou o DPH. Základní sazba DPH v Rumunsku ale činí 24 procent. To je jen o procentní bod méně než ve Švédsku, zato o čtyři procentní body více než v Česku. Pravda, Rumuni si užívají i dvou snížených sazeb ve výši pěti a devíti procent, tam už konkurenční výhoda proti Čechům je, ale že by to vydalo na fenomén „rumunských daní“? Nevím.
Každopádně největším nebezpečím směřování českých veřejných financí je něco trochu jiného – nástup rumunských služeb za švédské daně.
