Daně porostou navzdory slibům vlády. Schillerová chystá nový konsolidační balíček
- Daňové změny by podle ministryně financí Schillerové měly platit už příští rok.
Aby vláda splnila závazek vůči EU, musela by do příštích sněmovních voleb snížit rozpočtový schodek o 150 miliard korun.
Podle odborníků by to znamenalo zvýšit DPH nebo daň z příjmů zaměstnanců.
Koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů couvá ze svého závazku o nezvyšování daní a téměř jistě poruší své programové prohlášení. Postupuje tedy úplně stejně jako bývalý kabinet Petra Fialy. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) už podle svých slov připravuje růst některých sazeb. Ve hře jsou také úsporné kroky. Rýsuje se tak další konsolidační balíček. Problém je podle odborníků v tom, že může být ještě zpackanější než ten minulý.
Schillerová plánuje, že deficit do roku 2030 klesne o 150 miliard korun, jak slíbila Evropské unii. Málokdo tomu ale věří. Národní rozpočtová rada označila záměr za nereálný a podobné stanovisko zaujala rovněž agentura Fitch. Naopak pozitivněji vnímá chystané konsolidační úsilí S&P, další z velké trojky nejvýznamnějších světových ratingových agentur.
S&P však ve své analýze výslovně uvádí, že vláda výrazně rozvolnila fiskální rámec a rozpočtová politika v letech 2026 až 2029 citelně oslabí. Příští rok má schodek dosáhnout téměř 390 miliard korun, což je o 80 miliard více než letos.
Žádná zásadní opatření
Kombinací nárůstu příjmů a snížení výdajů by se podle Schillerové mohlo získat přes 20 miliard korun ročně. A zhruba polovinu by přineslo zvýšení daní. Ministryně v pořadu ČT Nedělní debata uvedla, že už má zpracovaný soubor kroků.
„Myslím si, že se zvýšení některých daní nevyhneme, to říkám otevřeně. Především to budou daně spotřební, máme rafinérskou daň a chystám i další, protože jsou oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ prohlásila ministryně financí.
„Nejsme žádní naivové, abychom nevěděli, že legislativu musíme připravit tak, aby v polovině roku 2027 byla účinná,“ dodala Schillerová. A potvrdila, že kabinet Andreje Babiše chystá daně zvedat.
Ve hře je například vyšší zdanění investičních bytů, rozpočtu má pomoci i nárůst sazeb, jimž podléhá kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC. Experti však upozorňují, že skutečná konsolidace by spočívala v posílení zásadních rozpočtových příjmů, a to z DPH nebo z mezd zaměstnanců.
Co se týče výdajů, vláda by se musela odhodlat ke úsporám ve velkých položkách, jako jsou důchody, školství či zdravotnictví. ANO, SPD a Motoristé přitom chtějí zrušit penzijní reformu a vynakládat prostředky do vybavení nemocnic a nákupu speciálních léků.
DPH a superhrubá mzda
„Zdanění investičních bytů by větší peníze mohlo přinést. Muselo by ale být skutečně tvrdé, aby majitelé nemohli paragrafy obcházet tak, že byty přepíší na děti nebo se do nich trvale nahlásí,“ řekl hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Navíc by bylo nutné změnit zákon o rozpočtovém určení daní. V opačném případě by třetina výnosu neputovala do státní kasy, ale k samosprávám.
Už dříve ohlášená větší daňová zátěž kratomu nebo nikotinových sáčků pak podle Hradila posílí příjmy rozpočtu jen nevýznamně v řádu nižších jednotek miliard. Velký prostor nenabízí ani případný další růst spotřebních daní z tabáku či tvrdého alkoholu, kde jsou sazby už nyní vysoké. A uvalit tuto daň na tiché víno Schillerová nechce.
„Pokud hodlá vláda schodek skutečně snížit o 150 miliard korun, bude muset sáhnout na velké příjmové položky, jako je DPH,“ je přesvědčen hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Základní sazba této daně činí 21 procent a snížená 12 procent, státu letos vygenerují přes 400 miliard korun. „Zvýšení základní sazby o dva procentní body by přineslo další desítky miliard ročně, celý problém by ale nevyřešilo. Součástí debaty by proto mělo být i přezkoumání rozsahu snížené sazby, například u ubytování nebo stravování. U potravin a léků je naopak nutné pečlivě zvažovat dopad na domácnosti,“ podotkl Míšek.
A podobně jako šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a další ekonomové by se Míšek vrátil k superhrubé mzdě, byť v omezené míře. „Měli bychom věcně diskutovat o částečném návratu sazby daně z hrubé mzdy směrem k úrovni před rokem 2021,“ uvedl ekonom.
Roční výpadek 120 miliard
Podle studie institutu IDEA představuje jen letos výpadek ze snížení daně z příjmů, včetně navazujících nákladů na obsluhu státního dluhu, přibližně 122 miliard korun. Zrušení superhrubé mzdy mělo přitom platit jen dva roky. Tehdejší Babišova vláda ani pozdější Fialova navíc neprosadily žádné škrty ve výdajích, které by výpadek kompenzovaly.
Zvyšování DPH je podle Schillerové problematické, přestože její zvýšení označila za lákavé a rychlé řešení. „A určitě bych nechtěla, abychom se vrátili ke superhrubé mzdě,“ zdůraznila.
Rozpočtové příjmy chce posilovat bojem s šedou ekonomikou, od února se naostro rozjede modernizovaná elektronická evidence tržeb. Má vygenerovat přibližně 14 miliard korun ročně. O tyto prostředky se však už vláda do jisté míry dopředu připravila obnovením některých daňových slev.
VIDEO: Vyšší daně, tvrdé škrty i pozdější důchod. Exministr v pořadu FLOW popsal, co Česko po Babišovi čeká.
