„Úsporná opatření, jež jsou univerzálním lékem předepisovaným německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nikde nefungují. Po týdnech zavádějícího klidu a přes obrovské injekce likvidity ze strany Evropské centrální banky jednotlivé země opět sklouzávají do recese, nezaměstnanost roste a předpovědi výše schodků se zhoršují. Trhy s dluhopisy mají obzvláště strach ze Španělska a Itálie, které patří mezi největší evropské ekonomiky,“ napsaly The New York Times.
NYT: Německé řízení ekonomiky může vést k pádu Španělska
Zvláště Španělsko může podle listu být další evropskou ekonomikou, jejíž pád způsobí špatné německé řízení krize eurozóny. Země se již nyní potýká s mírou nezaměstnanosti téměř 25 procent odpovídající hospodářské depresi. Ve věkové kategorii 16 až 24 let se dokonce blíží 50 procentům. Úsporný rozpočet, který představil na konci března ministerský předseda Mariano Rajoy, může problémy ještě zhoršit, uvedl deník.
Cílem je snížit loňský schodek ve výši 8,5 procenta hrubého domácího produktu letos na 5,3 procenta a na tři procenta v roce 2013. Podle NYT jsou ale tyto cíle pravděpodobně nedosažitelné, i kdyby se vláda návrhu tvrdě držela. List připomíná, že nejoptimističtější odhady letos počítají s dvouprocentním poklesem španělské ekonomiky. „Čím více se španělský HDP sníží, tím více klesne výběr daní, což si vyžádá ještě hlubší rozpočtové škrty. Je to destruktivní, trvale sestupný cyklus,“ napsal.
Škrty ve školství a veřejných investicích nedává smysl, míní NYT
The New York Times připomínají, že Rajoy při sestavování rozpočtu od ostatních členských zemí eurozóny požadoval větší flexibilitu. Evropští ministři financí ale nevyhověli jeho žádosti o povolení schodku ve výši 5,8 procenta a stanovili 5,3 procenta. Věřitelé rychle pochopili, že Španělsko tento cíl pravděpodobně nesplní a zvýšili zemi úroky. Dosažení určeného schodku se tak stalo ještě nerealističtější, míní deník.
Zároveň označuje jako špatné škrty, které navrhl Rajoy. Jde například o omezení veřejných investic, které jsou podle NYT nutné pro zlepšení konkurenceschopnosti země, či výdajů na rekvalifikace. Nyní Rajoy navrhuje druhou sérii hlubokých škrtů zaměřenou na školství a zdravotnictví. „Obírání současné pracovní síly kvůli tomu, aby se zaplatilo za včerejší bublinu na trhu nemovitostí, nedává žádný ekonomický smysl,“ uvedl list.
Podle něj by tyto škrty nebyly tak drsné, kdyby Evropská unie vedená Merkelovou poskytla Španělsku větší rozpočtovou pružnost. „A bylo by se jim možné vyhnout, kdyby Merkelová a její pomýlení partneři konečně uznali, že obnovení konkurenceschopnosti hospodářsky oslabeného evropského jihu vyžaduje více investic do reforem a růstu a méně obsesivní plnění krátkodobé schodkové aritmetiky,“ uzavřel deník.
