Co historie demokracie pamatuje, politika se vždy velkým dílem odehrávala za zavřenými dveřmi. Veřejnost dostala své v úhlednější, již zpracované podobě. Prezident mohl mít – a bezesporu každý měl – jakékoli požadavky na nového premiéra, proběhlo to ale v soukromí. Teď to máme nahé.
Volby v loňském roce ukázaly, že veřejnost po této nahotě volá. Skoro čtvrtinu voličských hlasů získala uskupení, obě symptomaticky postavená na osobě jednoho vůdce, která chtějí „změnit systém“. Chtějí si posvítit na jánabráchismus, vrostlý do každé lidské společnosti.
Rétoricky (minimálně) zpochybňují tuzemský trestněprávní systém, který je plně vybaven na to, aby potrestal viníky situací, kdy protežování narazí na hranu zákona.
Česko vstupuje do roku 2014 bez vlády a dokonce bez náznaku, kdo bude příštím šéfem vlády. To nikdy nebylo. Máme mocného prezidenta, kterého poprvé v tuzemské historii zvolil lid, a ještě mocnějšího Andreje Babiše. Přejme oběma a nám také, aby v roce 2014 i v dalších letech bylo líp.
