Zdá se, že zákazníci Albertu někam zalezli a nevyjadřují se. Hlasování národa peněženkami totiž hovoří naopak ve prospěch Albertu. Interspar, který šel cestou širšího výběru a vyšší kvality, prohrál.
Prodělává několik let a kumulovaná ztráta dosáhla 3,3 miliardy korun. Šéf českého Aholdu, majitele Albertů, ale slibuje, že bývalé Spary do zisku vytáhne během dvou let. Nejspíše bude stačit nevyhazovat zboží, které má již to nejlepší za sebou, a počkat, až se prostě prodá. Čeští spotřebitelé mohou nadávat jen sami sobě. Jejich honba za nejnižší cenou stála život dalšího obchodníka, který se snažil o něco vyšší kvalitu než konkurence.
Umění není zadarmo. Problémem ale je, kde peníze na umění vzít. Umělci již nechtějí žít v bídě na okraji společnosti, a tak hledají, kdo jim na živobytí přispěje. Řada firem se profiluje jako mecenáši, ale ekonomice se nedaří jako dříve, klesají zisky.
Logicky je tak peněz na rozdávání pro bohulibé účely stále méně. Někteří umělci to ale nechtějí pochopit. Minulý týden se umělec Pasta Oner na výstavě Art Prague opřel do sponzorující banky UniCredit, jak si může dovolit vítězi umělecké soutěže dát cenu ubohých třicet tisíc korun. Prý se za to nic nepořídí. Podáte umělcům prst a urvou celou ruku. Milí umělci, važte si toho, co vám firmy sypou dnes. Bude hůře!
