Třetina české populace deklaruje své přesvědčení přijít k volbám do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Mezi nejdůležitější témata bude patřit bezpečnost, roli bude hrát i ekologie či obecné zlepšování životní úrovně občanů.
Na povědomí a zdroje informací českých voličů, na jejich zájem o hlasování, na kritéria a témata důležitá pro jejich rozhodování v blížících se volbách do Evropského parlamentu se zaměřil první průzkum agentury Ipsos k těmto volbám, který agentura provedla pro ČTK Protext.
Jeho výsledky představí Michal Kormaňák z Ipsos, komentovat je bude ekonom a člen NERV Petr Zahradník a novinářka zaměřující se na problematiku EU Kateřina Šafaříková. Pořadem provede šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl Libuše Bautzová. Pořad můžete sledovat 12. března od 11:00.
Třiapadesát procent Čechů uvádí, že se zajímá o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. K těmto volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními (např. prezidentské či volby do Poslanecké sněmovny) řadí k těm s nejmen ší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 pouze 18 procent. Polovina populace čerpá informace o těchto volbách z televize, třetina z internetových zpravodajských portálů.
Pouze třetina populace si myslí, že evropské volby mohou něco změnit pro ně osobně, větší vliv (50 %) lidé čekají v souvislosti se změnou pro celou Českou republiku. To, že volby do EP mohou něco změnit, častěji očekávají lidé do 34 let, potenciální dopady pro ČR častěji zmiňují lidé s vysokoškolským vzděláním.
Evropský parlament na okraji zájmu
O reálném fungování Evropského parlamentu mají Češi pouze omezenou představu. Pouze šest procent Čechů říká, že ví dobře, jak fungují politické frakce uvnitř parlamentu, dalších 44 procenta mají pouze okrajovou představu. „Ukazuje se, že fungování politických frakcí uvnitř Evropského parlamentu voliči příliš nerozumí, respektive jim nevěnují velkou pozornost. Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů nehledě na stranický dres, i proto je pro ně rozdělení do těchto frakcí až druhořadé,“ komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.
Osm procent českých občanů tvrdí, že se velmi zajímá o práci českých europoslanců, spíše se zajímá dalších 35 procent. Nadpoloviční většinu populace tak v současnosti práce českých europoslanců příliš nezajímá. Obecně je větší zájem u mužů a lidí starších 65 let.
Tématům vládne bezpečnost
Klíčová témata pro voliče do Evropského parlamentu se v tuto chvíli týkají především bezpečnosti, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do Evropského parlamentu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem či obecně otázky týkající se zvýšení životní úrovně občanů Evropy. Pro nejmladší generaci voličů do 24 let jsou častěji důležité investice do vzdělání či volný pohyb osob za prací nebo studiem.
