Česko, Evropa a vlastně i nemalá část celého světa zakouší v posledních měsících masivní vlnu všeobecného zdražování. Míra inflace se v řadě zemí šplhá k desetiprocentní úrovni, Česko nevyjímaje. Část společnosti přitom takto výrazné zdražování nikdy nezažila, případně si jej z konce 90. let nepamatuje. O tom, jaký má vysoká inflace vliv na tyto jedince i na společnost jako celek a jaké mohou být nezamýšlené důsledky takového vývoje, hovořil redaktor Vojtěch Kristen z Info.cz se sociologem Vojtěchem Bednářem.
Současné úrovně inflace řada lidí vůbec nepamatuje. Jaký má všeobecný růst cen vliv na ně a na společnost jako celek?
Když použiju termín z odborné literatury, vysoká inflace je výrazný exogenní stresor. A začíná pomalu nahrazovat naše poslední velké obavy a chmury, které byly spojené s pandemií covidu. Růst cen tak na řadu lidí působí skrze vyšší míru stresu a navíc má potenciál vyeskalovat do dalšího krizového stavu.
Pokud se podíváme na situaci s covidem, je pravděpodobné, že jsme nyní v situaci, kdy velké většině z nás už omikron způsobí jen mírnou rýmu – a není planá domněnka, že tím celá pandemie skončí. Inflace a růst cen tu ale s námi ještě nějaký čas zůstanou – a s nimi i stoupající společenský stres, u kterého nelze očekávat, že by byl krátkodobý.
Různých stresorů je ale celá řada. Od energetické krize až po napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny. Je vyšší inflace v sociálních dopadech na společnost v něčem jiná?
Máte pravdu, že těch stresorů je víc. Některé z nich jsou však takzvaně reálné a jiné zase virtuální. Rostoucí napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny tak většina společnosti vnímá jako virtuální – tedy pokud vypnou média, nijak se jich tato situace nedotkne – alespoň napřímo. Tento typ stresorů k většinové společnosti přichází především skrze média, která tyto události projektují a zároveň nás přesvědčují, že se jedná o problém.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
