Ačkoliv otěže světa pomalu přebírá takzvaná generace Y, tedy lidé narození od poloviny 80. do poloviny 90. let minulého století, nebylo by úplně vhodné přehlížet jejich nástupce. I když (nebo možná právě proto, že) jsou členové generace Z maximálně na střední škole, oni budou generací, která pohne světem.
A rozhodně to nejsou přehnaná prohlášení. Generace Z je totiž první, která nepoznala téměř nic jiného než absolutně digitalizovaný a propojený svět. Minimum jejich členů si bude pamatovat dobu bez internetu a mobilní telefony jsou součástí jejich života už od první třídy. „Další generace nemakačenků, kteří se budou bát práce a nezvednou se od počítače,“ bude se možná ozývat z různých koutů. Ale i kdyby měli tito mašíblové, kterým vadí způsob života jiných, pravdu, není to vina generace Z. Oni se do takového světa narodili.
Co můžeme od „Zetek“ očekávat? Zajímavý průzkum přinesla například Barnes & Noble College, která se ptala studentů po celých Spojených státech především na jejich přístup ke vzdělání. Dobrou zprávou je, že většina mladých po vysokoškolském vzdělání touží, jako hodnotné ho označilo téměř 90 procent Američanů. A co je možná zajímavější, oni sami mají poměrně jasnou představu, čeho a jak chtějí v životě dosáhnout. Plán na své podnikání má 35 procent náctiletých – kdo z vás takhle přemýšlel ve svých šestnácti letech?
Logickou volbou je, že velká část mladých chce v budoucnu podnikat v počítačovém odvětví, což dává smysl, vezmeme-li v úvahu, že informační technologie z našeho života jen tak nezmizí. Navíc je toto rozhodnutí racionální a perspektivní. Podle společnosti Cisco chybí jen v odvětví kyberbezpečnosti více než jeden milion zaměstnanců. A to nehovoříme o zbytku počítačového prostoru.
Navíc se dá očekávat, že díky rozsáhlé globalizaci půjdou výsledky podobných výzkumů aplikovat i na zbytek světa, což v minulosti rozhodně neplatilo. Žádná jiná generace netrávila od narození na síti tolik času s lidmi z jiných měst, zemí a kontinentů. Na YouTubu si pustí islandského umělce, hru si zahrají společně s Indem a dopisovat si můžou klidně s Brazilcem. A i přesto, že budou mladí s cizinci konfrontování primárně přes obrazovky svých mobilů a počítačů, rozhodně se jim dostane lepší zkušenosti s jinakostí, než když jim názory bude podsouvat třetí strana s vlastními zájmy.
Učebnice ne, debaty ano
Sociální sítě však rozhodně generaci Z neslouží pouze k zábavě. Celých 40 procent studentů uvedlo, že jim nedělá problém učit se společně se spolužáky pomocí internetových komunikačních nástrojů. Což neznamená, že by měla nastoupit generace asociálů. Čtyři pětiny dotázaných totiž uvedly, že studování s přáteli je nejlepším způsobem nabývání nových vědomostí.
Otázkou však zůstává, nakolik byl na příchod takto zdatných dětí připravený školský systém. Už jen proto, že učebnice jsou pro žáky až na třetím místě v žebříčku nejlepších nástrojů pro vzdělávání: na prvním místě jsou skupinové diskuze, na druhém skupinové práce. Zároveň průzkum ukazuje, jak moc si „Zetka“ zvykla na moderní učební pomůcky. Oceňují například interaktivní tabule a domácí úkoly, digitální pracovní sešity nebo online videa. Dokáží pedagogové tohoto potenciálu využít?
Po hrdých členech generace Y přichází nepochybně technologičtí mágové. Lidé, kteří budou ve světe informačních technologií zase o krok napřed a „zašlapou“ i ty, kteří jsou o deset let starší. Sami tak sice úspěšní budou, je ale otázkou, jak moc to prospěje společnosti. Generace Z si půjde za svým a podle průzkumu oproti Y neprojevuje takové sociální cítění. Nová generace tak možná udá směr více k pravicovým hodnotám. Globalizace by jim však mohla přiřknout i jistou liberální stránku.
