Bohuslava Sobotky jsem si vždy vážil. Považoval jsem ho za člověka, s nímž sice není moc velká zábava a celkově je takový nijaký, ale je to bytostný demokrat, který sice nevolá „hoří“, ale na pomoc vždycky přijde. Líbil se mi jeho proslov z loňského 17. listopadu, ve kterém se na své poměry rázně vymezil vůči tomu, jak začal Hrad vyvěšovat řekněme hnědé vlajky.
Letošní říjen byl na kauzy a kauzičky bohatý. Sobotka byl sice jen u jedné, ale zato té nejdůležitější. V takzvaném „prohlášení čtyř“, reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským vůdcem dalajlámou, se společně s prezidentem a s předsedy obou komor parlamentu dušuje, že „jako nejvyšší ústavní činitelé České republiky chtějí společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.
To bohužel nedokážu hodnotit jinak než jako patolízalství, které bije do očí o to víc kvůli tomu, jak premiér vystupuje na Twitteru. Pátého října 2016, v den nedožitých osmdesátin Václava Havla, napsal na svůj účet:
„Prezident Václav Havel by se dnes dožil 80 let. Nejde jen o to vzpomínat, ale najít každý den odvahu hájit ideály, které VH představoval.“
Pak je tu tweet, který Sobotka napsal těsně přes letošními krajskými volbami, tedy 6. října, 12 dní před „prohlášením čtyř“:
„A je po TV debatě a po kampani. Jdu se vyspat, dobrou noc. Snad mají lidi vlastní názor a nenechají si zprivatizovat kraje za pár koblih.“
Ano, správně, premiér, který nechává privatizovat svou zemi za pár čínských juanů, apeluje na své občany, aby neprodali kraje za pár koblih a měli vlastní názor. Hm.
Kdo je pan Sobotka?
Jak silné má asi morální zásady někdo, kdo se hlásí k odkazu Havla a vyzývá k odvaze hájit ideály, aby čtrnáct dní na to ujišťoval Čínu, že se před ní plazíme na kolenou a jsme připraveni při tom klidně tleskat nad hlavou, bude-li si to přát? Je možné, že Bohuslav Sobotka jenom nepochopil, co obhajoba hodnot znamená, ale podle svých spolustraníků je „Slávek chytrej kluk“. Tahle možnost tedy padá.
Na jednu stranu tu máme premiéra snad schopného a možná i odhodlaného navázat na humanistickou tradici Václava Havla. Je to taky člověk, který sice prohrál ve volbách, ale chtěl se z nich poučit, inspirovat se Piráty a cílit na městské liberální voliče. A následně to muž stejného jména všechno popřel, když podepsal „prohlášení čtyř“, po němž šanci na zisk městských liberálů pravděpodobně úplně ztratil. To všechno nakonec korunovala kauza Brady, při níž předseda vlády nejprve strčil hlavu do písku a ve finále s velkou slávou ocenil Jiřího Bradyho medailí Karla Kramáře.
Nepochybuji, že je Bohuslav Sobotka „chytrý kluk“, ale už si nejsem tak úplně jistý, jestli se chytře i chová. Za jeden měsíc stihl převléknut kabát asi pětkrát. Jako kdyby premiér pár dní poslouchal svého poradce, pak jiného, pak dal na svůj rozum, pak na hradního pána a nakonec na čínskou velvyslankyni.
Rád bych použil příměr k některému z filmových, komiksových nebo knižních hrdinů, ale Dr. Jekyll a Mr. Hyde byli jen dva, dokonce i Bruce Banner a Hulk byli jen dva... Ti se JUDr. Slávkovi, tomu chytrému klukovi z Moravy, panu Sobotkovi, premiérovi této země, a těm dalším lidem, kteří žijí v jeho těle, rovnat nemůžou.
Byl Sobotka až doposud docela dobrým předsedou vlády? Myslím, že ano. Bude jím i nadále? Nevím. A kdo z těch osob, které v sobě Slávek má, bude vládnout dál? Nemám zdání.
PS: Nakonec mě přece jen jedno přirovnání napadlo. Znáte film V kůži Johna Malkoviche?
