Válka na Ukrajině: Online reportáž

Ruská prokuratura žádá o zařazení Pugačovové na seznam zahraničních agentů

Ruská generální prokuratura požádala ministerstvo spravedlnosti, aby zařadilo zpěvačku Allu Pugačovovou na seznam zahraničních agentů. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Odvolává se přitom na dokument, který zveřejnil ruský proválečný aktivista Vitalij Borodin.

Borodin podle RIA Novosti řekl, že nechtěl dokument zveřejňovat, ale přivedlo ho k tomu prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že neví nic o tom, že by Pugačovová měla být zařazena mezi zahraniční agenty.

Ukrajina potřebuje méně vojáků, než se čekalo, řekl velitel Syrskyj

Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších 450 tisíc až 500 tisíc Ukrajinců v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na tisícikilometrové frontové linii.

Syrskyj na svůj současný post nastoupil v únoru. V rozhovoru řekl, že po prověrce zdrojů byl počet vojáků zvažovaných k mobilizaci „výrazně snížen“. Konkrétní číslo ovšem nezveřejnil. „Očekáváme, že budeme mít dost lidí schopných bránit vlast,“ řekl Syrskyj. Dodal, že nejde jen o mobilizované vojáky, ale také o bojovníky z řad dobrovolníků.

Reuters: V Tádžikistánu zadrželi devět lidí v souvislosti s útokem u Moskvy

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na podezřelé z teroristického útoku v koncertní síni u Moskvy a na Islámský stát-Chorásán, tedy afghánskou odnož tohoto teroristického uskupení. S odvoláním na bezpečnostní zdroj v této středoasijské zemi to dnes uvedla agentura Reuters.

Bezpečnostní složky devět lidí zadržely v pondělí ve městě Vachdat a převezly je do metropole Dušanbe. O zadržení devíti podezřelých v Tádžikistánu v souvislosti s nedávným krvavým útokem v Krasnogorsku u Moskvy, který si podle nejnovější bilance ruských úřadů vyžádal 143 mrtvých a stovky zraněných, informuje ruská agentura RIA Novosti. Více informací k těmto zadrženým zatím není k dispozici.

Rutte: Vyšetřování ruské propagandistické sítě je velmi znepokojivé

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i nizozemské zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

ISW: Rusko od října obsadilo 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území

Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních. Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.

Ruské úřady hlásí, že obrana zneškodnila 15 cílů nad Belgorodskou oblastí

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 15 vzdušných cílů nad Belgorodskou oblastí sousedící s Ukrajinou. Informoval o tom gubernátor tohoto ruského regionu Vjačeslav Gladkov. Nikomu se podle něj nic nestalo.

Jaké vzdušné cíle protiletecká obrana sestřelila, Gladkov neupřesnil. V Belgorodě byly poškozeny okenní tabule v 17 panelových domech a na několika dalších budovách. Poničeno je také 12 aut. Podobné škody jsou hlášeny také ze dvou dalších vesnic v Belgorodské oblasti.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 84 z celkových 99 střel a dronů, kterými v noci zaútočilo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva.

Rusko podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu, ta hlásí poškození energetiky

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození energetické infrastruktury v různých částech země. Odstávky v dodávkách elektřiny hlásí Dněpropetrovská a Charkovská oblast, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila 84 z celkových 99 střel a dronů, kterými Rusko zaútočilo. V Polsku vzlétla kvůli ruskému útoku na sousední Ukrajinu preventivně polská i spojenecká vojenská letadla.

Hlavním dodavatelem leteckých dílů do Ruska se stal Gabon, píše ruský deník

Gabon se stal největším dodavatelem náhradních dílů pro ruská letadla, napsal server The Moscow Times s odvoláním na údaje ruské celní správy. Firma ze západoafrické země, uvedená v celních dokumentech, ale podle serveru nejspíš vůbec neexistuje a slouží jen jako zástěrka při obcházení sankcí, které na Rusko uvalil Západ po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Podle celních údajů, s nimiž se server měl možnost seznámit, Rusko loni dovezlo letecké součástky za skoro dvě miliardy dolarů (asi 47 miliard Kč). Velký díl - náhradní díly za téměř 1,5 miliardy dolarů - byly jakoby vypraveny z Gabonu, a to jedinou místní firmou Ter Assala Parts. Ta ve skutečnosti nejspíš vůbec neexistuje a zmíněná suma je větší než polovina státního rozpočtu africké země. Společnost se nevyskytuje v gabonském obchodním rejstříku a na její adrese v hlavním městě Libreville stojí obytný dům. A i ruské firmy, vystupující v celních dokladech jako dovozci součástek z Afriky, jsou nejspíše "bílé koně", usoudil server.

Připustil, že ruská celní správa podle právníků není povinna všechny uváděné údaje zevrubně kontrolovat, zdá se však vyloučeno, že by sama celní správa údaje zfalšovala. Za nejpravděpodobnější pokládá, že skuteční dovozci si zakoupili falešnou identitu v podobě nastrčených firem. Do transakcí navíc mohou být zapleteni vysoce postavení činitelé obou zemí, a to tím spíše, že ruské aerolinky jsou těsně spjaty s ruským státem a dovoz tak velkých zásilek náhradních dílů bezpochyby musel být dohodnut s úřady.

Kromě Ter Assala Parts, na kterou připadl dovoz náhradních dílů z Gabonu a Malediv za 1,48 miliardy dolarů, se loni dovezly letecké součástky z Tchaj-wanu za více než 200 milionů dolarů a ze Spojených arabských emirátů za více než 160 milionů dolarů. Podle celních údajů Ter Assala Parts dovážela náhradní díly pro letadla Boeing a Airbus, včetně 15 již použitých motorů pro Boeing-737 a Airbus A320/A321.

The Moscow Times poznamenaly, že první díly z Gabonu se dostaly do Ruska loni v srpnu, tři měsíce poté, co USA zatčením podnikatelů Olega Paculy a Vasilije Besedina zničily jinou důležitou cestu, kterou byly s pominutím sankcí zásobovány největší ruské aerolinky Aeroflot, S7, Poběda, Uralskije avialinii, Utair a Rossija.

Zelenskyj si telefonoval s Johnsonem, požádal ho o hlasování o pomoci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.

„Informoval jsem předsedu Johnsona o situaci na bojišti, konkrétně o dramatickém nárůstu ruského vzdušného teroru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident. „Jen minulý týden bylo vypuštěno na ukrajinská města a komunity 190 střel, 140 dronů Šáhed a 700 řízených leteckých bomb. Největší ukrajinská vodní elektrárna je mimo provoz. V této situaci je zásadní, aby americká pomoc Ukrajině rychle prošla v Kongresu,“ doplnil.

Zelenskyj dále uvedl, že Johnsonovi poděkoval za dosavadní americkou pomoc a poznamenal, že ačkoliv si Ukrajina uvědomuje rozdílné názory ve sněmovně, pomoc napadené zemi by podle něj měla zůstat „sjednocujícím faktorem“. Zda byl se svým apelem úspěšný, prezident neuvádí. Johnson se podle dostupných informací k telefonátu nevyjádřil.

Washington před zhruba dvěma týdny poprvé od prosince oznámil novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo na tento účel dodatečné prostředky. USA naposledy připravily dodávku v hodnotě až 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun), což podle Bílého domu umožnily úspory Pentagonu při dřívějších nákupech zbraní.

Za útokem u Moskvy je Islámský stát, uvedl Bílý dům

Za útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dnešní tvrzení ruského vyšetřovacího výboru o odpovědnosti Ukrajiny má Washington za „nesmysl“. Spojené státy opakovaně ruské bezpečnostní služby varovaly před teroristickou hrozbou a koncerty uváděly jako možné cíle, cituje Kirbyho agentura Reuters.

Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že našli důkazy o vazbách útočníků na Ukrajinu

Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novosti.

Kuleba je v Indii, chce získat podporu pro ukrajinský mírový plán

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes přicestoval na dvoudenní návštěvu Indie s cílem posílit vztahy obou zemí a získat podporu pro ukrajinský mírový plán, informovala agentura Reuters. Indie patří k státům, které nikdy výslovně neodsoudily ruskou invazi na Ukrajinu, a indický premiér Naréndra Módí tento měsíc blahopřál Vladimiru Putinovi k vítězství v kontroverzních prezidentských volbách v Rusku, připomněly agentury.

Podle Kuleby návštěva navazuje na dialog ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a indického premiéra Módího. „Zvláštní pozornost budeme věnovat mírovému plánu,“ napsal Kuleba na sociální síti X.

Ukrajina podle agentury Reuters doufá, že se v brzké době v neutrálním Švýcarsku uskuteční summit bez účasti Moskvy.

Ukrajina požádala NATO o posílení protivzdušné obrany

Kyjev na mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu, informovalo ukrajinské zastoupení při NATO na síti X. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území, dnes v noci zaútočila drony i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Škody hlásí úřady z Charkova nebo Záporoží.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruská armáda na Ukrajinu zaútočila několika raketami různých typů a 28 drony typu Šáhed. Protiletecká obrana napadené země podle úřadů 26 bezpilotních letounů sestřelila.

Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, spolupracuje s Českem

Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem.

Členové sítě chtěli podle ABW uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku, včetně oslabení pozice Polska na mezinárodní scéně, diskreditace Ukrajiny a pověsti orgánů Evropské unie. Polská kontrarozvědka informovala, že kvůli tomu síť založila například internetový portál Voice of Europe, "na kterém jsou zveřejňované články, komentáře nebo rozhovory s tendenčním, proruským vyzněním a spojené se současnou mezinárodní situací, včetně ruské války proti Ukrajině".