MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a další statistiky
Z války na Ukrajině, která začala ve čtvrtek 24. února 2022, se stává vleklý konflikt. Bojuje se především na jihu a východě Ukrajiny. Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut, Rusové podnikají ofenzivu zejména v Luhanské oblasti.
- Aktuální mapy
- Počet obětí a ztráty armád
- Ukrajinská migrace
- Armády světa v číslech
- NATO v Evropě
- Mapa jaderného arzenálu
- Jak hackeři z Anonymous útočí na Rusko (video)
Ruská armáda na počátku útoku narazila na tuhý odpor obránců. V kombinaci s vlastními strategickými a logistickými chybami Rusové neuspěli v rychlosti operace a poté selhal také celý pokus o obsazení ukrajinské metropole. Kyjev byl ubráněn, tvrdé boje probíhaly na mnoha místech, do povědomí lidí tragicky vstoupil především Mariupol s ocelárnami Azovstal, který po dlouhých bojích v květnu 2022 obsadilo Rusko.
Ukrajinci podnikali od září 2022 protiofenzivu na jihu a východě země v oblastech, které Rusko anektovalo. Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil 21. září částečnou mobilizaci a 30. září anexi čtyř ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Nejvýraznějším úspěchem Ukrajiny během protiofenzivy bylo vyhnání ruských okupantů z Charkovské oblasti na severovýchodě a stažení Rusů z města Cherson na jihu Ukrajiny. Poničen byl i most na Krym. Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut na východě Ukrajiny, kde s ukrajinskou armádou bojuje žoldnéřská Wagnerova skupina. V únoru 2023 odstartovalo Rusko svoji ofenzivu, ta však k žádným výraznějším územním ziskům nevedla.
| Přehled nejnovějších zpráv týkajících se válečného vývoje, aktuálního stavu na bojišti a postupu vojsk se dočete v denním zpravodajství: |
Mapy války na Ukrajině: Jak se aktuálně posouvá fronta
Na následující sadě map se dozvíte, kde aktuálně probíhají nejzuřivější boje a jak se posouvá fronta:
Fronta na Ukrajině: celkový pohled
Bachmut: Detail fronty
Záporoží: Detail fronty
Charkov/Luhansk: Detail fronty
Doněck: Detail fronty
Cherson: Detail fronty
Mapa Ukrajiny: Celkový pohled
Počet obětí a ztráty armád
Každý den invaze znamená další ztráty na životech i vojenské technice, k tomu je zásadně poškozována infrastruktura a umírají civilisté. Podle únorových výsledků monitorovací mise OSN dosud přišlo o život přes 8 tisíc civilistů, více než 13 tisíc bylo zraněno. Zpráva přiznává, že reálný počet mrtvých a zraněných civilistů je však pravděpodobně mnohem vyšší.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby na začátku května 2023 prohlásil, že podle amerických zpravodajských služeb jen od prosince 2022 přišlo o život na 20 tisíc ruských vojáků. Dalších 80 tisíc bylo zraněno. Polovina mrtvých patří podle Kirbyho mezi žoldáky Wagnerovy skupiny.
Na celkem 188 tisíc mrtvých Rusů odhadovali Američané celkový počet ztrát Rusů na začátku letošního roku. Tento údaj sdělili spojencům během lednového summitu na americké letecké základně Rammstein v Německu. O údaji blížícím se ztrátám 200 000 vojáků informovaly začátkem února i New York Times s odvoláním na západní zpravodajské činitele. Počet obětí uvedený v infografu níže zveřejňuje ukrajinské ministerstvo obrany.
Ještě v září uváděl americký ministr obrany Wallace ztráty ruské armády na 80 tisíc, včetně 25 tisíc mrtvých. Americký předseda sboru náčelníků štábu Mark Milley v listopadu odhadoval počet mrtvých anebo zraněných na obou stranách přes 100 tisíc.
Ruský investigativní portál Važnyje istorii v říjnu uvedla s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské tajné služby FSB a bývalého pracovníka tajných služeb dokonce 90 tisíc ztrát vojáků - včetně vážně zraněných a pohřešovaných.
Oproti tomu při vyhlášení mobilizace v Rusku v září uvedl ministr obrany Sergej Šojgu, že o život v boji přišlo na ruské straně na 5 900 vojáků, v březnu to mělo být 3 800. Všechna čísla je potřeba bráti s rezervou.
Vlastní vojenské ztráty Ukrajina pravidelně nezveřejňuje. V listopadu odhadoval americký generál Milley ztráty obou armád na 100 tisíc. Ukrajinskou armádu zatěžují především těžké boje u Bachmutu. Podle německé zpravodajské služby zde v lednu umíraly stovky vojáků denně.
Není to poprvé, co Ukrajina musí řešit vysoké ztráty. Poradce prezidenta Michajlo Podoljak v červnu sdělil BBC, že na Donbasu denně umírá 100 - 200 ukrajinských vojáků. V červenci ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru pro WSJ zmínil, že počty mrtvých klesly v souvislosti s dodávkami zbraní na 30 mrtvých denně.
V srpnu 2022 náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že v boji padlo 9 000 vojáků. Ukrajinský prezident Zelenskyj v dubnu 2022 zmínil pro televizní stanici CNN ztrátu 2500 až 3000 vojáků, Moskva již na konci března 2022 uváděla 14 000 zabitých Ukrajinců. Deník NY Times na začátku května 2022 přinesl zprávu, že ztráty na životech ukrajinských vojáků činí až 11 000, dalších až 18 000 mohlo být zraněno.
Ukrajinská migrace
Geograficky rozsáhlý konflikt dal do pohybu mnoho milionů lidí. Počty válečných uprchlíků z Ukrajiny sleduje naše infografika. Z ní je patrné, že prioritní cílovou destinací lidí zasažených válkou je Polsko. Prozatím je těžké odhadovat, kolik válečných uprchlíků zůstane trvale v daných zemích. Neznámou je především délka trvání války a poválečná podoba Ukrajiny.
Humanitární pomoc Ukrajině >>>
V České republice ke konci minulého roku žilo 1,1 milionu cizinců, což je podle ministerstva vnitra Víta Rakušana (STAN) značný nárůst oproti 660 tisícům v roce 2021. Hlavním důvodem tohoto nárůstu je přiznání dočasné ochrany občanům Ukrajiny, kteří utíkají před válečným konfliktem ve své zemi. Ve své zprávě o migraci uvádí ministerstvo, že Česká republika poskytla dočasnou ochranu 488 tisícům ukrajinských uprchlíků, převážně ženám a dětem, a měla tak v roce 2022 nejvyšší počet udělených dočasných ochran v rámci EU v přepočtu na obyvatele.
Covidová pandemie ukázala, že akutní řešení krizových situací je jedna věc a zavádění dlouhodobých systémových změn věc druhá. Vláda proto v minulém roce vyčlenila 20 miliard Kč na podporu uprchlíků a těch, kteří je ubytovávali. Stát také během roku vyplatil 1,8 miliardy Kč solidárním domácnostem, a kraje obdržely další prostředky na poskytování nouzového ubytování. Uprchlíci získali 9,4 miliardy Kč na humanitárních dávkách, z nichž většina se již vrátila do státního rozpočtu, jelikož více než 170 tisíc ukrajinských uprchlíků našlo v uplynulém roce práci.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem ledna uvedl, že tito lidé přispěli do zdravotního pojištění více než čtyřmi miliardami Kč za loňský rok a celkově ve všech odvodech to činilo kolem osmi miliard Kč. Díky tomu se postupně začíná vracet pomoc, která byla vyplacena ze státního rozpočtu.
Armády světa v číslech
Předstupněm k současné válce na Ukrajině byla anexe Krymu v roce 2014 a následné boje o Luhanskou a Doněckou oblast. Od této doby Ukrajina intenzivně investovala do své armády. I to může být jedním z faktorů neúspěchu ruského útoku, totiž fakt, že se ukrajinská armáda od roku 2014 zásadně změnila. Náklady na armádu světových států, stejně jako velikosti armád, můžete sledovat v interaktivní grafice.
NATO v Evropě
Ruská agrese na Ukrajině zásadně změnila také postoj Finska a Švédska. Obě země vnímají Rusko jako bezprostřední hrozbu. Tyto skandinávské země byly dlouho neutrální, Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023, čímž se hranice spojeneckých zemí s Ruskem zdvojnásobila. Vstup Švédska do NATO se očekává ještě letos.
Ruská armáda budí ve světě údiv a rozpaky ohledně opakovaných selhání. Rusko nedokáže využít svou výraznou početní a technickou převahu a opakovaně naráží na problém postupu. Ukrajině pomáhají západní státy dodávkami válečné techniky i například zpravodajskými informacemi. Ukrajinská ofenziva vyhnala Rusy z Charkovské oblasti i Chersonu a postup Ukrajinců donutil ruského prezidenta Putina vyhlásit mobilizaci.
Co však respekt neztrácí, je ruský jaderný arzenál. Ten je největší na světě. Toho si je Kreml dobře vědom a své výhružky často spojuje s jeho využitím.
Mapa jaderného arzenálu
Z hlediska počtu jaderných hlavic má Rusko početní převahu nad Spojenými státy. Nedávno se navíc pochlubilo otestováním mezikontinetální střely Sarmat. Jaderným arzenálem disponují kromě obou velmocí i Čína, Indie, Pákistán, Francie, Velká Británie a Severní Korea. Nejasnosti panují kolem jaderných zbraní Izraele. Předpokládá se, že jaderné hlavice jsou rozmístěné i na některých amerických základnách v Evropě.
Vše o jaderných zbraních a jaderné válce >>>
Jak hackeři z Anonymous útočí na Rusko (video)
