Aktualizováno: MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a srovnání armád

• Aktuální mapy
• Vývoj války na Ukrajině
• Počet obětí a ztráty armád
• Ukrajinská migrace
• Armády světa v číslech
• NATO v Evropě
• Mapa jaderného arzenálu
• Zničená Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny (video)

Mapy války na Ukrajině: Jak se aktuálně posouvá fronta

Na následující sadě map se dozvíte, kde aktuálně probíhají nejzuřivější boje a jak se posouvá fronta:

Fronta na Ukrajině - mapa

Mapa - Ruská ofenzíva na město Pokrovsk

Mapa - Kurská oblast

Mapa Bachmut: Detail fronty

Mapa Záporoží: Detail fronty

Mapa Charkov/Luhansk: Detail fronty

Mapa Doněck: Detail fronty

Mapa Cherson: Detail fronty

Mapa Ukrajiny: Celkový pohled

Vývoj války na Ukrajině (2022–2026)

Rok 2022

Ruská armáda na počátku útoku z února 2022 narazila na tuhý odpor obránců. V kombinaci s vlastními strategickými a logistickými chybami Rusové neuspěli v rychlosti operace a poté selhal také celý pokus o obsazení ukrajinské metropole. Kyjev byl ubráněn, tvrdé boje probíhaly na mnoha místech, do povědomí lidí tragicky vstoupil především Mariupol s ocelárnami Azovstal, který po dlouhých bojích v květnu 2022 obsadilo Rusko.

Od září 2022 Ukrajinci podnikali protiofenzivu na jihu a východě země. Nejvýraznějším úspěchem bylo vyhnání ruských okupantů z Charkovské oblasti a stažení Rusů z města Cherson. Ruský prezident Vladimir Putin na to reagoval vyhlášením částečné mobilizace a anexí čtyř ukrajinských oblastí (Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské).

Rok 2023

V únoru 2023 odstartovalo Rusko svoji ofenzivu, ta však k žádným výraznějším územním ziskům nevedla. Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut na východě Ukrajiny, ze kterého se žoldnéřské Wagnerově skupině povedlo za cenu obrovských ztrát v květnu Ukrajince vytlačit. V červnu došlo ke zničení Kachovské přehrady, která zatopila oba břehy Dněpru, a následně odstartovala ukrajinská protiofenziva.

Na ruském území zároveň rostlo vnitřní pnutí – v srpnu havarovalo letadlo, v němž zemřel šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a další vysoce postavení členové žoldácké armády. Stalo se tak pouhé dva měsíce poté, co jejich jednotky podnikly vzpouru a jednodenní pochod na Moskvu.

Rok 2024

V roce 2024 přebralo iniciativu Rusko, které v únoru vytlačilo Ukrajince z města Avdijivky a během roku získalo postupem 4 tisíce kilometrů čtverečních území. Došlo také k výrazným změnám ve velení na obou stranách: Volodymyr Zelenskyj odvolal náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného (nahradil ho Oleksandr Syrskyj) a Rusko vyměnilo ministra obrany Sergeje Šojgua za Andreje Bělousova.

Zlomovým momentem se stal 6. srpen, kdy ukrajinská armáda provedla překvapivý výpad do Kurské oblasti na ruské straně hranic, čímž válku přenesla na území útočícího státu. Rusko naopak situaci eskalovalo tím, že do bojů (zejména v Kurské oblasti) nasadilo zhruba 10 tisíc vojáků ze Severní Koreje. V reakci na to dostala Ukrajina od USA povolení využívat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům na ruském území.

Rok 2025

Rusko nadále pomalu postupovalo na východní frontě. Během těžkých bojů u Pokrovsku a dobytí zničeného města Siversk ohlásilo získání plné kontroly nad Luhanskou oblastí. Ztráty invazní armáda masivně doplňovala ze zahraničí – do bojů se kromě oficiálně potvrzených jednotek ze Severní Koreje zapojily i tisíce naverbovaných žoldnéřů z Kuby.

Na nebi pomohly ukrajinské obraně nově dodané západní stíhačky Mirage 2000. Kyjev díky americkým zpravodajským datům úspěšně útočil na hluboký ruský týl, zatímco Moskva nasadila nové typy tryskových dronů. Na diplomatickém poli se do řešení konfliktu vložil americký prezident Donald Trump, ale jeho schůzka s Volodymyrem Zelenským ani srpnové jednání s Vladimirem Putinem mír nepřinesly.

Západní spojenci mezitím dál utahovali ekonomické sankce. Evropská unie se novými balíčky zaměřila na ruský bankovní sektor a takzvanou stínovou flotilu tankerů, kterou Moskva obcházela cenové stropy ropy. Geopolitickou izolaci Ruska podtrhlo definitivní odpojení pobaltských států od jeho elektrické sítě i úplné zastavení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území.

Rok 2026

Na jaře 2026 konflikt na Ukrajině nadále pokračuje v podobě vysoce dynamické opotřebovací války s aktivními boji zejména na východní a jižní frontě, kde Rusko stále okupuje části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Ukrajina se kromě obrany soustředí také na rozsáhlé přeshraniční údery cílící na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu.

Neutichající boje doprovázené masivními útoky zároveň prodlužují humanitární krizi, která se projevuje trvale vysokými počty válečných uprchlíků v evropských zemích v čele s Německem, Polskem a Českou republikou.

Počet obětí a ztráty armád

Každý den invaze znamená další obrovské ztráty na životech i vojenské technice. K tomu je zásadně poškozována infrastruktura a umírají civilisté.

Podle washingtonského think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) jde o nejkrvavější ozbrojený konflikt od konce druhé světové války, přičemž na jaře 2026 se celkové ztráty na obou stranách přiblížily děsivé hranici dvou milionů vojáků.

Civilisté

Za čtyři roky války bylo podle monitorovací mise OSN na Ukrajině zabito nejméně 15 000 civilistů, včetně stovek dětí. Toto číslo ukazuje strmý nárůst oproti lednu 2025, kdy zástupkyně OSN Nada Nášifová pro agenturu Reuters uváděla 12 300 obětí. Reálný počet mrtvých a zraněných je však prokazatelně mnohem vyšší, než uvádějí oficiální statistiky, protože naprostá většina obětí pochází z těžko přístupných oblastí, na něž útočí ruská armáda.

Východní křídlo NATO: Organizace, bojové skupiny, a kde se angažuje česká armáda

Zahraniční

Ztráty Ruska

Ztráty Moskvy dosáhly podle studie CSIS z konce ledna 2026 téměř 1,2 milionu ruských vojáků (z toho 275 až 325 tisíc mrtvých). Jde o historicky bezprecedentní čísla – ruské ztráty na Ukrajině jsou více než sedmnáctkrát vyšší než sovětské ztráty v Afghánistánu a pětkrát vyšší než ve všech ruských a sovětských válkách od roku 1945 dohromady. Přestože Moskva dokáže měsíčně nabrat zhruba 35 tisíc nových rekrutů, podle zjištění agentury Bloomberg v lednu 2026 ztráty na frontě tento nábor převýšily.

Tento stav je výsledkem extrémně krvavé opotřebovací války, přičemž jen během roku 2024 odhady západních institucí strmě rostly. Zatímco v březnu 2024 uvádělo britské ministerstvo obrany 355 tisíc vyřazených ruských vojáků, v červenci odhadl deník The Economist horní hranici ztrát až na 728 tisíc a v říjnu potvrdil generální tajemník NATO více než 600 tisíc zneškodněných Rusů. Ruský nezávislý web Mediazona ve spolupráci s BBC do začátku roku 2025 jmenovitě ověřil z veřejných nekrologů přes 90 tisíc mrtvých, přičemž jen za samotný rok 2024 jich evidoval 31 481. To ostře kontrastuje s počátkem války, kdy při mobilizaci v září 2022 přiznal ruský exministr obrany Sergej Šojgu lehce přes 5 900 padlých.

Ztráty Ukrajiny

Vlastní ztráty Kyjev z taktických důvodů zveřejňuje málokdy. Podle lednové studie CSIS z roku 2026 se ukrajinské ztráty vyšplhaly na 500 až 600 tisíc vojáků, z čehož 100 až 140 tisíc tvoří mrtví. Tento údaj navazuje na zjištění deníku The Wall Street Journal (WSJ), který už na podzim 2024 na základě utajovaných dokumentů odhadl ukrajinské ztráty na 80 tisíc mrtvých a 400 tisíc zraněných. Oficiálně prezident Volodymyr Zelenskyj připustil v únoru 2024 pouze 31 tisíc padlých vojáků.

Historicky se tyto odhady vyvíjely v závislosti na intenzitě bojů. V srpnu 2022 tehdejší velitel Valerij Zalužnyj přiznal 9 tisíc padlých (ačkoliv deník The New York Times tehdy odhadoval 11 tisíc a Moskva tvrdila 14 tisíc). Během krvavých bojů o Bachmut na přelomu let 2022 a 2023 odhadoval americký generál Mark Milley ukrajinské ztráty na 100 tisíc. O dynamice obětí svědčilo i tehdejší vyjádření poradce Mychajla Podoljaka pro BBC (100–200 mrtvých denně) nebo Zelenského pro WSJ (pokles na 30 denně po dodávkách západních zbraní). 

Opotřebovací fáze války z let 2025 a 2026 však původní čísla mnohonásobně překonala. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva na Ukrajině (UN Human Rights) se rok 2025 stal pro civilní obyvatelstvo vůbec nejsmrtelnějším od začátku plnohodnotné invaze. 

Monitorovací mise potvrdila, že v důsledku bojů zahynulo 2 514 civilistů a dalších 12 142 utrpělo zranění, což představuje alarmující nárůst obětí o 31 % oproti předchozímu roku. Za naprostou většinou (97 %) těchto ztrát stojí ruské útoky, jejichž ničivý dopad se projevil ve dvou hlavních rovinách. V oblastech blízko fronty, kde tvoří velkou část zbylých obyvatel senioři, raketově vzrostl počet mrtvých vlivem masivního nasazení útočných dronů krátkého doletu. 

Zbytek ukrajinských měst pak čelil smrtícím úderům zbraní dlouhého doletu (s tragickými následky například v Ternopilu či Kyjevě), které se od podzimu 2025 navíc začaly opět systematicky zaměřovat na energetickou infrastrukturu, čímž miliony civilistů uprostřed mrazivé zimy odřízly od elektřiny, vody a tepla.

Tragický trend z předchozího roku se nezastavil ani na počátku roku 2026. Podle aktuálních dat monitorovací mise OSN zahynulo jen během letošního února nejméně 188 civilistů a 757 jich utrpělo zranění, což představuje obrovský nárůst obětí o 83 % v porovnání se stejným obdobím v roce 2024. 

Naprostá většina (97 %) mrtvých a zraněných se nacházela na územích pod kontrolou ukrajinské vlády. Zatímco obyvatele blízko fronty nejvíce ohrožují drony krátkého doletu a stoupající počet shazovaných leteckých pum, města hluboko v týlu devastují údery dalekonosných raket. Ruská armáda je navíc nadále využívá k systematickému ničení kritické infrastruktury – jen v únoru proběhlo šest rozsáhlých koordinovaných útoků, které cíleně zasáhly i deset klíčových tepláren. Uprostřed mrazů se tak napříč celou zemí dále prohloubila kritická situace v dodávkách tepla, vody a elektřiny.

Ukrajinská migrace (2024)

Geograficky rozsáhlý konflikt dal do pohybu mnoho milionů lidí. Počty válečných uprchlíků z Ukrajiny sleduje naše infografika. Z ní je patrné, že prioritní cílovou destinací lidí zasažených válkou je Polsko. V Česku pobývalo ke konci roku 2024 necelých 350 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků, což je na počet obyvatel nejvíce v Evropě. Je těžké odhadovat, kolik válečných uprchlíků zůstane trvale v daných zemích. Neznámou je především délka trvání války a poválečná podoba Ukrajiny.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu v roce 2024 za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, uvedlo ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v listopadu 2024. Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce srpna 2024 na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. 

Humanitární pomoc Ukrajině >>>

Cizinci v Česku (data ke konci roku 2023)

Ke konci roku 2023 mělo na území Česka legální pobyt celkem 1 065 740 cizinců, z toho více než dvě třetiny (67,1 procent; tj. 714 633 osob) na základě některého z druhů přechodného pobytu. Na občany států EU připadala v roce 2023 zhruba pětina (21,5 %) všech cizinců v Česku.

Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo. Ke konci roku 2023 měli největší zastoupení občané:

• Ukrajiny (574 447),
• Slovenska (119 182),
• Vietnamu (67 783).

Občané těchto tří zemí tvořili v roce 2023 celkem 71,4 procent cizinců s povoleným pobytem v ČR. Zatímco počty Slováků a Vietnamců meziročně vzrostly (o 1 917; resp. o 1 443 osob), počty občanů Ukrajiny se meziročně snížily, a to o 61 835 osob.

Tyto údaje byly zveřejněny Českým statistickým úřadem v aktuální publikaci.

Armády světa v číslech

Předstupněm k současné válce na Ukrajině byla anexe Krymu v roce 2014 a následné boje o Luhanskou a Doněckou oblast. Od této doby Ukrajina intenzivně investovala do své armády. I to může být jedním z faktorů prvotního neúspěchu ruského vpádu. Ukrajinská armáda se od roku 2014 zásadně změnila. Náklady na armádu světových států, stejně jako velikosti armád, můžete sledovat v interaktivní grafice.

NATO v Evropě

Ruská agrese na Ukrajině zásadně změnila také postoj Finska a Švédska. Obě země vnímají Rusko jako bezprostřední hrozbu. Tyto skandinávské země byly dlouho neutrální, Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023, čímž se hranice spojeneckých zemí s Ruskem zdvojnásobila. Vstup Švédska do NATO se uskutečnil 7. března 2024.

Rusko na začátku války na Ukrajině nedokázalo využít svou výraznou početní a technickou převahu a v roce 2022 opakovaně naráželo na problém postupu. Ukrajině pomáhají západní státy dodávkami válečné techniky i například zpravodajskými informacemi. Ukrajinská ofenziva vyhnala Rusy z Charkovské oblasti i Chersonu a postup Ukrajinců donutil ruského prezidenta Putina vyhlásit mobilizaci. Rusové se však z mnohých chyb poučili. Nedovolili Ukrajincům další velké územní zisky během jejich protiofenzivy v roce 2023 a v roce 2024 zabrala 4 tisíce kilometrů čtverečních na území Ukrajiny.

Mapa jaderného arzenálu

Z hlediska počtu jaderných hlavic má Rusko početní převahu nad Spojenými státy.  V roce 2023 se pochlubilo otestováním mezikontinetální střely Sarmat. Jaderným arzenálem disponují kromě obou velmocí i Čína, Indie, Pákistán, Francie, Velká Británie a Severní Korea. Nejasnosti panují kolem jaderných zbraní Izraele. Předpokládá se, že jaderné hlavice jsou rozmístěné i na některých amerických základnách v Evropě.

Vše o jaderných zbraních a jaderné válce >>>

Zničená Kachovská přehrada na jihu Ukrajiny (video)

Zničení Kachovské přehrady, z kterého se navzájem obvinňují obě strany je ekologickou katastrofou. Kachovská přehrada byla uvedena do provozu roku 1956 a od té doby fungovala jako nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině. Vzhledem k její rozloze se jí přezdívalo Kachovské moře.

Kachovská přehrada je tedy téměř 45krát větší než největší česká přehrada Lipno. Přehrada ležela na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti a svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních představovala po Kremenčucké přehradě druhé největší umělé jezero na Ukrajině. Kachovská vodní elektrárna měla výkon 350 megawatů. Více čtěte v článku o zničení Kachovské přehrady.

Exploze Kachovské přehrady: V Chersonské oblasti ji vyhodili do vzduchu! • Twitter