Penzijní spoření čeká zásadní změna. Ekonomové varují, že levnější fondy nemusejí lidem vydělat více

Téměř čtyři miliony Čechů si spoří na důchod prostřednictvím penzijních společností. Systém, který má doplňovat státní penze, však dlouhodobě naráží na zásadní problém. Lidé do něj vstupují příliš pozdě a své úspory často nechávají v konzervativních fondech, jejichž výnosy nedokážou zajistit výraznější zhodnocení. Ministerstvo financí proto připravilo novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která má situaci změnit.

Součástí návrhu je snížení maximálního poplatku za správu z jednoho procenta na 0,5 procenta ročně a úplné zrušení výkonnostní odměny, která dnes může dosahovat až 15 procent ze zhodnocení. Reforma zároveň počítá se strategií životního cyklu, tedy postupným přizpůsobováním rizikovosti investic věku účastníka, a s vyššími státními příspěvky pro mladé lidi.

Právě kombinace těchto změn ale vyvolává spory. Podle části ekonomů může snaha o levnější spoření paradoxně snížit jeho výnosnost. Penzijní společnosti dokonce upozorňují, že navrhované poplatky nemusejí stačit na provoz celého systému.

„Dva hlavní problémy, které penzijní systém v současné době má, jsou, že lidé v něm jsou umístěni příliš konzervativně a že do něj nevstupují dost mladí,“ uvedl v pořadu Pod lupou e15 prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc, který je zároveň předsedou dozorčí rady Generali penzijní společnosti.

Penzijní společnosti: Náklady jsou vyšší než navrhované poplatky

Největší výhrady mají penzijní společnosti k navrhovanému poplatkovému stropu. Podle Moce dosahují současné náklady doplňkového penzijního spoření přibližně jednoho procenta spravovaného majetku. Zhruba 0,4 procentního bodu připadá na distribuci produktu, dalších 0,2 bodu na investování a správu aktiv a zbývajících 0,4 bodu na provoz. „Tyto tři kategorie se ani při nějakém stlačení prostě nevejdou do navrhovaného poplatkového stropu 0,5 procenta,“ upozornil Moc.

Podle něj se hranice, při níž by penzijní společnosti na celém trhu pouze pokryly své náklady, pohybuje kolem 0,65 procenta, a to bez jakéhokoli zisku. Asociace proto požaduje přinejmenším zmírnění navržených podmínek, případně možnost účtovat některé náklady třetích stran přímo fondům.

Největším rizikem je ale podle Moce omezení distribuce. Penzijní společnosti totiž musejí na rozdíl od povinných důchodových systémů klienty aktivně získávat. Pokud na to nebudou mít prostředky, počet účastníků může začít klesat.

„Odliv klientů, kteří už mají nárok a odcházejí s penězi, je zhruba 100 tisíc lidí za kvartál. Vy potřebujete těch 100 tisíc lidí zase přivést,“ vysvětlil Moc. Pokud společnosti přijdou o peníze na získávání klientů, podle něj to nebude možné.

Nižší poplatky mohou znamenat i nižší výnosy

Ještě zásadnější problém spatřuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň ve zrušení výkonnostních odměn. Podle něj stát odstraní motivaci penzijních společností dosahovat co nejvyššího zhodnocení.

Vysvětluje to jednoduchým příkladem. „Pokud fond klientovi vydělá pět korun a účtuje si poplatek tři koruny, klientovi zůstanou dvě. Jestliže regulace sníží poplatek na korunu, ale současně fond kvůli nižším příjmům vydělá pouze korunu, klient na tom nebude lépe,“ vypočítává Bartoň. Výhodnost penzijního spoření tedy nelze měřit pouze výší poplatků. Rozhodující je čistý výnos, který účastník skutečně získá.

S tím souhlasí i ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Upozorňuje, že při výrazném omezení poplatků mohou penzijní společnosti začít preferovat především nejlevnější investiční nástroje, například burzovně obchodované fondy ETF nebo státní dluhopisy.

„Když se chcete dívat z pohledu klienta, tak se nedívejte na poplatky, ale na výnos. A umožněte investovat do aktiv, která ten výnos dávají,“ zdůraznil Zámečník.

Podle něj by penzijní fondy měly dostat širší prostor také pro investice do infrastruktury, nemovitostí, soukromého kapitálu nebo do začínajících technologických společností. Právě tyto investice mohou nabídnout vyšší potenciální zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika.

Současně by tak část českých penzijních úspor mohla financovat rozvoj domácí ekonomiky, místo aby směřovala převážně do zahraničních cenných papírů.

Mladé lidi vyšší příspěvek nemusí přesvědčit

Ekonomové proto navrhují změnit samotný princip vstupu do systému. Řešením by mohl být takzvaný automatický enrollment, tedy automatické zapojení zaměstnanců do penzijního spoření s možností kdykoliv účast odmítnout.

Takový systém podle Zámečníka vykazuje výrazně vyšší účast než čistě dobrovolné spoření. Příkladem je Británie, kde se podle něj zapojení cílové skupiny zaměstnanců pohybuje kolem 88 procent.

Novela počítá také se zvýhodněním účastníků mladších 30 et, kterým by se státní příspěvek zdvojnásobil. Podle Bartoně ani Zámečníka však tato pobídka sama o sobě zásadní příliv mladých lidí nepřinese. „Hodně to potěší ty, co už v systému jsou a budou mít najednou příspěvek dvojnásobný. Ale nebude to mít ten pozitivní vliv na přísun těch mladých,“ doplnil Moc.

Zámečník považuje za účinnější jednorázovou pobídku při zahájení spoření. Jako příklad uvedl příspěvek pěti tisíc korun, který by mohl mladé lidi motivovat ke změně chování výrazněji než několik desítek korun měsíčně navíc.

Podle ekonomů je především nutné začít spořit co nejdříve, aby se mohl projevit efekt složeného úročení. Zámečník proto navrhuje také automatický přesun části mladších klientů z dosavadních transformovaných fondů do dynamičtějších investičních strategií, samozřejmě s možností odmítnutí.

Bartoň zároveň připomněl, že část mladých lidí už dnes investuje samostatně prostřednictvím digitálních platforem. Systém s automatickým zapojením mladých by proto podle něj měl umožňovat výjimky také těm, kteří prokazatelně pravidelně investují mimo penzijní fondy.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

(00:00) Úvod: Proč české penzijní spoření potřebuje reformu

(01:30) Co novela mění a proč Češi na důchod spoří příliš konzervativně

(06:00) Proč mohou nižší poplatky paradoxně znamenat nižší výnosy

(10:30) Penzijní společnosti varují: Nové poplatky nepokryjí náklady

(15:00) Proč je srovnávání českého systému se Švédskem zavádějící

(20:30) Jak mohou nízké poplatky omezit investiční možnosti penzijních fondů

(24:30) Hrozí odliv klientů a útlum penzijního spoření?

(30:30) Mohou penzijní úspory financovat české firmy, infrastrukturu a startupy?

(42:00) Jak přimět mladé lidi, aby začali spořit na důchod včas

(45:00) Automatické zapojení do spoření a role zaměstnavatelů

(48:00) Proč vyšší státní příspěvky mladé lidi nemusejí přesvědčit

(51:00) Spoření na důchod už od dětství a možnost využít úspory při pořizování bydlení

(54:00) Co by se mělo v reformě změnit, aby přinesla skutečně vyšší důchody