Třetina Čechů si odkládá peníze na stáří. Většina úspor ale dál leží na spořicích účtech
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Peníze si pravidelně odkládá 58 procent Čechů, nejčastěji částky do 5 000 korun měsíčně. Na důchod či budoucnost myslí 33 procent lidí.
- Polovina spořících (51 procent) drží největší část peněz na spořicích účtech, 13 procent na neúročených běžných účtech a pětina v investicích.
- Téměř každý pátý Čech (zhruba 20 procent) nemá žádnou finanční rezervu.
Dlouhodobé finanční zajištění patří v Česku k hlavním důvodům pro tvorbu úspor. Na důchod nebo budoucnost si v současnosti spoří 33 procent lidí a stejný podíl si buduje finanční polštář pro případ nečekaných výdajů. Většina odložených prostředků však zůstává uložena velmi konzervativně. Vyplývá to z průzkumu Raiffeisenbank.
Pravidelně si část příjmů odkládá 58 procent Čechů. Nejčastěji jde o částky nepřesahující 5 000 korun za měsíc. Sumy nad 10 tisíc korun měsíčně si může dovolit spořit pouze 5 procent populace. Kromě pravidelných plateb dokázalo v posledním roce dalších 63 procent lidí odložit peníze jednorázově či nepravidelně, v naprosté většině případů do 10 tisíc korun.
Spořicí účty dominují, investice volí pětina
Nejčastějším místem, kde Češi drží největší část svých úspor, zůstává spořicí účet – uvádí jej 51 procent spořících respondentů. Do investičních nástrojů, jako jsou podílové fondy, akcie nebo ETF, směřuje hlavní část úspor pětina lidí. Dalších 13 procent dotázaných ponechává největší obnos na běžném účtu bez úročení a 9 procent spoléhá na fyzickou hotovost. Stavební spoření hraje prim u 5 procent lidí.
„Data ukazují, že Češi potřebu finanční rezervy a dlouhodobého zajištění vnímají. Důležité ale je rozlišovat mezi penězi, které mají být rychle dostupné pro nenadálé situace, a prostředky, které mají pracovat dlouhodobě. Právě u dlouhého horizontu, například při přípravě na stáří, může dávat smysl využívat i nástroje, které umožňují systematičtější zhodnocování peněz,“ uvádí Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank.
Pětina lidí žije bez finančního polštáře
Výsledky šetření současně dokládají přetrvávající rozdíly v příjmové stabilitě domácností. Finanční rezervu zcela postrádá téměř každý pátý respondent.
Naopak 21 procent lidí uvádí, že by z úspor zvládlo pokrýt své výdaje po dobu delší než pět měsíců. Stejný podíl (21 procent) dotázaných má odložené prostředky na dva až tři měsíce běžného fungování.
DIP jako nástroj pro dlouhodobý horizont
Podle banky může k efektivnějšímu zhodnocování dlouhodobých úspor přispět Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který legislativa zavedla jako státem podporovanou alternativu k tradičnímu penzijnímu připojištění.
„Dlouhodobý investiční produkt může být jedním z nástrojů, jak oddělit krátkodobou rezervu od peněz určených na stáří. Jeho role není nahradit běžnou finanční rezervu, ale nabídnout lidem možnost systematicky si odkládat prostředky s delším horizontem a využít při tom daňové výhody nebo příspěvek zaměstnavatele,“ dodává Kaiseršotová.
