Více než 75 procent dotázaných si navíc myslí, že pokud by nebyl NSDAP v Rakousku zakázána, měla by šanci na úspěch ve volbách. V anketě deníku Der Standard tak odpovídali hlavně mladší a vzdělanější respondenti. Bez obav z návratu extrémní pravice jsou především voliči lidovců a euroskeptika Franka Stronacha. Samotný zákon zakazující extrémní pravici považuje polovina dotázaných za přiměřený, 37 procent za příliš mírný a podle 13 procent je zbytečně přísný.
V té samé anketě 61 procent respondentů vyslovilo přání, aby v čele Rakouska stanul „silný muž“. Když podobná otázka před pěti lety padla v jiném průzkumu, pro „silného vůdce, který se nebude muset starat o parlament a volby“ se vyslovila pětina dotázaných, píše rakouský deník.
Právě ti, kterým se líbí myšlenka silného vůdce, obvykle také smýšleli smířlivěji o nacistickém režimu. 57 procent Rakušanů zastává opačnou tezi: „Hitlerovy časy neměly žádné dobré stránky“.
Mírná většina dotázaných dnes již také nezastává dlouho prosazovanou oficiální tezi o Rakousku jako první oběti hilterovské agrese. Rakousko anšlus přijalo dobrovolně, myslí si 53 procent dotázaných. I kdyby snad před 75 lety převládal jiný názor, ozbrojený odpor by stejně neměl smysl, míní převážná většina dotázaných.
To, že lidé částečně schvalují minulé totalitní režimy, není ničím neobvyklým ani v jiných zemích. V lednovém průzkumu agentury STEM uvedlo 32 procent dotázaných Čechů, že současný režim je horší než ten před listopadem 1989. Podle nedávných průzkumů ruských sociologických agentur u příležitosti výročí Stalinovy smrti hodnotí osobu sovětského vůdce pozitivně přibližně třetina Rusů.
