„A nebude mít (Ahmadínežád) z nikoho strach. A jestliže říkáme, že nevyrábíme žádnou bombu, tak žádnou bombu nevyrábíme. Chceme, aby byl dodržován a respektován zákon,“ řekl prý íránský prezident v rozhovoru, z něhož předem citovala agentura DPA.
Na otázku, zda je ochoten k nějakému ústupku, Ahmadínežád poukázal na jiné země, které jsou z jeho pohledu odpovědné za napětí, ale nebyl konkrétní.
„Byli jsme vždy pro zmírnění nebo odstranění napětí. Musejí být pojmenovány kořeny napětí. Které to jsou? Je to nespravedlnost, je to diskriminace. To, že se některé země spojily a chtějí vládnout světu.“
Írán neochvějně tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit jen civilním účelům. Západ nicméně Írán podezřívá, že tajně pracuje na výrobě jaderné zbraně.
Příští měsíc mají Íránci jednat o svém sporném jaderném programu se zástupci Británie, Číny, Francie, Německa, Ruska a USA. Americký prezident Barack Obama minulý týden po jednání s britským premiérem Davidem Cameronem ve Washingtonu varoval, že čas pro diplomatické řešení krize kolem Íránu se krátí. Jak zdůraznil, dávají USA přednost diplomacii, ale nelze ji provádět, pokud „na druhé straně stolu nikdo nesedí“.
Napětí kvůli íránskému nukleárnímu programu v letošním roce výrazně vzrostlo. Jde o důsledek jednak sankcí přijatých vůči teheránskému režimu, jednak rostoucí izraelské nervozity kvůli možnému vývoji jaderné zbraně v Íránu. Tel Aviv to považuje za smrtelné nebezpečí a signalizuje vůli k vojenské akci. Má přitom pocit, že čas pro účinný zásah se zkracuje.
