Největší německá spolková země, na jejímž území končí takzvaná balkánská stezka, po níž do Evropy loni přišly statisíce migrantů, by chtěla mezi bezpečné země nově zařadit Arménii, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, asijské země Bangladéš, Indii a Mongolsko a africké státy Alžírsko, Benin, Gambii, Mali a Nigérii. Spolková vláda by podle bavorského zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna měla rovněž uvážit změnu statusu Maroka a Tuniska.
Občané států zařazených na seznam bezpečných zemí nemají v Německu nárok na udělení azylu. Na konci loňského října vláda v rámci zpřísnění azylových zákonů na tento seznam přidala západobalkánské země Albánii, Kosovo a Černou Horu.
Žaloba odložena. Zatím
Bavorsko rovněž oznámilo, že prozatím nepodá žalobu na spolkovou vládu kvůli loňskému otevření hranic pro uprchlíky. Možnost žalobu podat si prý ale ponechá v záloze. Někdejší ústavní soudce Udo di Fabio v právním posudku vypracovaném pro mnichovskou vládu nicméně konstatoval, že bavorská žaloba by měla naději na úspěch, neboť otevření hranice bylo v rozporu s německou ústavou.
Bavorsko v uplynulých dnech začalo důsledněji uplatňovat dublinská pravidla, podle nichž má žádost o azyl posoudit ten stát, kde se konkrétní cizinec poprvé ocitl na území Evropské unie. Podle Vídně posílá Mnichov přes hranici zpět do Rakouska asi 200 migrantů denně. „Německo se zjevně zčásti rozloučilo se svou kulturou vítání,“ komentovala dnes opatření rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.
