Americký prezident Joe Biden požádá Kongres, aby kvůli vysokým cenám u čerpacích stanic schválil snížení federální daně z pohonných hmot na nulu. S odkazem na představitele americké administrativy o tom informují zahraniční tiskové agentury. Ve Spojených státech se budou na podzim konat volby do Kongresu i místních úřadů a lidé si na vysoký růst životních nákladů stěžují čím dál častěji. Ceny ropy reagují významným poklesem.
Severomořská ropy Brent oslabila téměř o čtyři procenta zhruba na 110,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate pak ztrácí zhruba 4,4 procenta a podává se asi za 104,70 dolaru za barel.
Bílý dům chce do září zrušit federální daň, která v případě benzinu činí přes 18 centů na galon (3,78 litru). Zároveň chce vyzvat státy, které také zdaňují benzin na čerpacích stanicích, aby učinily totéž. Tím podle Bidena poskytnou „přímou úlevu americkým spotřebitelům, kteří trpí Putinovým zdražováním“. Daň z pohonných hmot v jednotlivých státech bývá často vyšší než daň na federální úrovni.
Biden chce podle zdrojů z Bílého domu také přesvědčit velké ropné společnosti, aby jejich zástupci ještě tento týden přišli na schůzku na ministerstvo energetiky a nastínili tam, jak posílit kapacity rafinerií.
Vysoké ceny pohonných hmot a rychlý růst inflace patří k hlavním důvodům, které Bidenovi snižují preference. Zhoršují také vyhlídky jeho Demokratické strany na solidní výsledek v podzimních volbách, ve kterých si bude chtít udržet rozhodující vliv. Míra inflace ve Spojených státech v květnu nečekaně vystoupila na 8,6 procenta a je nejvyšší od konce roku 1981.
Federální daň z pohonných hmot činí u benzinu 18,4 centu na galon a u nafty 24,4 centu na galon. Zákonodárci se k Bidenovu návrhu nestaví jednotně, výhrady mají i jeho demokraté. Například předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová má obavy, že přechodné zrušení daně bude mít na spotřebitele jen omezené dopady a že většina zisků z této úspory zůstane ropným společnostem a maloobchodním prodejcům.
I lidé z Bidenovy administrativy připouštějí, že navrhované zrušení daně na tři měsíce mnoho nezmění. „Zrušení federální daně z benzinu samo o sobě nevyřeší problém, kterému čelíme. Rodinám ale poskytne trochu prostoru k nadechnutí, zatímco my budeme dál pracovat na dlouhodobém snížení cen,“ uvedl jeden ze zástupců vlády.
Průměrná cena benzinu se nyní v USA pohybuje těsně pod pěti dolary za galon, v minulých dnech už se ale dostala i nad pět dolarů. V přepočtu na litry je to 1,32 dolarů, tedy 31 korun. Ve Spojených státech je benzin kvůli odlišné struktuře zdanění obecně levnější než v Evropě.
Snížit cenu pohonných hmot na čerpacích stanicích se snížením daní pokusily i vlády v dalších zemích, včetně například Německa nebo České republiky. Vzhledem k tomu, že ceny ropných produktů se mezitím dál zvyšovaly, efekt těchto opatření brzy vyprchal.
