Před summitem takzvaného Východního partnerství, což je program spolupráce Evropské unie se šesti státy z postsovětského prostoru (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) tak britský premiér připomněl své odhodlání vyjednat v EU zpřísnění imigračních podmínek v oblasti sociální pomoci.
V současné době jsou postihu vystaveny především firmy, které nelegální přistěhovalce zaměstnávají. Nyní jim hrozí pokuta až 20 tisíc liber (skoro 765 tisíc korun). Přistěhovalci, kteří mají povolení k pobytu, ale pracují nelegálně, mohou být odsouzeni až k šestiměsíčnímu vězení, případně k pokutě. To se ale netýká těch, kteří se do země dostali nezákonně, nebo jim povolení k pobytu vypršelo.
Nelegální práce bude kriminálním činem
Připravovaný zákon předpokládá, že nelegální práce bude nově považována za kriminální čin. Cílem je zkomplikovat nelegální pobyt v Británii. Cameronův kabinet chce návrh představit příští středu u příležitosti začátku nového parlamentního roku.
Do Británie se v roce 2014 přistěhovalo o 318 tisíc lidí víc, než se jich vystěhovalo, což je trojnásobek počtu, který Cameron před volbami v roce 2010 sliboval. Celkově do země loni dorazilo 641 tisíc osob, tedy o 100 tisíc více než v roce 2013. Tehdy přibylo v zemi 209 tisíc osob.
Neúspěšní budou vyhoštěni
Cameron zdůraznil, že omezení přístupu k britskému sociálnímu systému pro přistěhovalce ze zemí Evropské unie představuje nepřekročitelnou mez v jednání o reformě unijních pravidel. Občané ze zemí EU mají podle jeho představ čekat čtyři roky, že budou mít přístup ke štědrým sociálním dávkám. Británie chce mít také možnost vyhostit po půl roce ty unijní imigranty, kteří neúspěšně hledají práci.
Před odletem na dnes začínající summit Východního partnerství v Rize Cameron řekl, že tam chce už začít s neformálními rozhovory o této otázce. „Změny v sociálním zabezpečení, aby se zastavilo přistěhovalectví z EU, bude zásadním požadavkem při mém opětovném vyjednávání,“ řekl Cameron.
Britský premiér po letošních vítězných volbách potvrdil slib referenda o britském členství v Evropské unii po uzavření vyjednávání s EU nejpozději do konce roku 2017. Jeho snahu o reformu pravidel EU rezolutně odmítla Francie. Naopak Německo, které zase usiluje o změny ve fungování eurozóny, projevilo ochotu o možných ústupcích vůči Británii vyjednávat.
