Chorvatská armáda byla dosud využita k budování uprchlických táborů, kromě toho asistovala u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země. Není ovšem přítomna přímo na hranici, jejíž ostrahu zajišťují policisté. Takovou výpomoc vojska, nebudou-li stačit síly pohraniční policii, už v únoru schválily parlamenty ve Slovinsku a v Bulharsku.
„Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu,“ řekl předseda chorvatské vlády, citovaný agenturou Reuters. O možném nasazení armády už informoval chorvatský tisk. Jutarnji list napsal, že vláda „už velmi brzy“ navrhne patřičné změny zákona o ochraně státní hranice.
Chorvatskem od loňského září prošlo více než 650 tisíc uprchlíků směřujících do západní Evropy, převážně do Německa. Chorvatsko spolu s Rakouskem, Makedonií, Slovinskem a Srbskem nedávno posílily hraniční kontroly. Toto rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku.
Jiná situace než loni
Merkelová v této souvislosti podle agentury AP řekla, že současná situace na řecko-makedonské hranici není podle ní srovnatelná s loňským zářím. Merkelová tehdy souhlasila, aby do Německa přišly tisíce uprchlíků, kteří se nahromadili v Maďarsku. “(V Řecku) jsou možnosti ubytování a uprchlíci by je měli využít,“ uvedla Merkelová.
Kancléřka také zopakovala, že v Evropské unii by měl existovat mechanismus přerozdělování uprchlíků. „Uprchlík nemá právo říct 'chci azyl v konkrétní zemi Evropské unie',“ řekla kancléřka. Německo loni přijalo asi 1,1 milionu žádostí o azyl.
