Peking si přeje, aby role těchto finančních ústavů byly jasnější. Doufá přitom, že tím zvýší podporu čínským firmám investujícím v zahraničí a zajistí lepší služby ve financování obchodu. Zároveň reaguje na rozšířenou působnost bank, především EXIM a CDB, jejichž aktivity se začaly překrývat a přesahovat i do sféry komerčního bankovnictví. Časový plán avizovaných změn ale není znám.
Reformní plány mají podle analytiků tento komerčnější kurz zastavit a posílit roli institucí jako vládního nástroje financování. „V době, kdy se mluví o tržně orientované reformě, to vypadá jako krok opačným směrem. Tak, aby (banky) byly více orientované na politiku než komerčním směrem,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Oliver Barron ze společnosti NSBO v Pekingu.
Objemy vývozu a investic mimo Čínu dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. Letos ale růst zahraničního obchodu Číny vykazuje slabší vývoj - export se v březnu propadl o 15 procent, což je nejprudší tempo za zhruba rok, ukázala dnešní data.
Nejpomalejší za posledních 24 let
Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za posledních 24 let. Hospodářský růst tak poprvé od roku 1998 zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta. Letos se navíc očekává další zpomalení. Světová banka dnes odhadla, že růst čínské ekonomiky letos zřejmě zpomalí na 7,1 procenta a příští rok na rovných sedm procent.
Ilona Švihlíková: Čína jako největší ekonomika světa?
