Před tímto krokem nedávno Evropskou unii varovaly i Spojené státy. Podle Washingtonu by to mohlo vést k zaplavení amerického i evropského trhu neférově laciným čínským zbožím.
Nejrůznější obavy zmiňovali dnes europoslanci napříč frakcemi. „Když se podíváme na statutární rovinu, zda je Čína tržní ekonomikou, tak ta odpověď je jednoznačná - není. V tuto chvíli splňuje z pěti klíčových kritérií jedno zcela a možná jedno částečně,“ řekl europoslanec Pavel Telička (ALDE).
„Jsem zastáncem liberálního obchodu, férové soutěže, ale to není to, čemu dnes v obchodní relaci s Čínou čelíme,“ dodal s tím, že i když je tato asijská země strategickým obchodním partnerem, je potřeba, aby se EU chovala v souladu se svými pravidly a samozřejmě mezinárodním právem. I druhá rovina - obchodní - je problematická. Například pokud jde o ocel, Čína má výraznou nadprodukci této komodity. „Kdyby ji vrhla na evropský trh, tak se to téměř rovná celkové evropské produkci,“ uvedl Telička.
I podle Miroslava Pocheho z frakce socialistů by EU Číně status tržní ekonomiky nyní udělovat neměla. „Nejen pro ocelářský, ale i keramický nebo sklářský průmysl by to bylo smrtící. Ve chvíli, kdy Čína není ochotná nechat vnější subjekty zkontrolovat, zda nedochází k dumpingu, tak nemůžeme otevřít ekonomiku levným dovozům,“ uvedl český europoslanec.
„Já předpokládám, že hned v prosinci Čína zažaluje Evropskou unii u WTO, ale potom se to jednání bude táhnout roky a my získáme čas. Dokud oni nebudou schopni nám dokázat, že to není dumping, tak to není možné,“ dodal.
Příliš velká produkce oceli
Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové z lidovecké frakce se Pekingu kritéria do konce letošního roku nepodaří splnit. „Nedokážu si představit, že v rozporu s realitou přiznáme Číně status tržní ekonomiky. To by byla velká past, do které bychom se dostali,“ uvedla.
„Je pro nás nezbytné, abychom si i do budoucna ponechali v EU možnost uplatnit stejně efektivní antidumpingová opatření, jako máme dnes. Jinak se mohou stát obětí našeho rozhodnutí celá průmyslová odvětví a tisíce pracovních míst, které dáme všanc nekalé konkurenci z východu,“ doplnila ji europoslankyně Dita Charanzová (ALDE).
„My vítáme Čínu jako prosperující ekonomiku, je jejím objektivním zájmem dodávat na co nejvíc trhů. Máme ale ten přístup, že by to nemělo ohrozit zaměstnanost na evropském trhu,“ uvedla komunistická europoslankyně Kateřina Konečná z frakce GUE/NGL. Zmiňuje rovněž právě dopad na oceláře. „Když se udělí status tržní ekonomiky Číně, bude to znamenat neuvěřitelný přísun levné oceli a ničení ocelářské průmyslu v Evropě,“ dodala.
Merkelová čínské úsilí podporuje
Český europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer k tomu podotkl, že všichni nyní hovoří o udělení tržního statusu Číně, ale ve skutečnosti jde o to, jak budou vypadat vztahy EU s Čínou.
„To znamená, do jaké míry budeme schopni na kterých trzích a pro které komodity využívat určité obchodní praktiky typu cel, abychom ochránili náš trh v případech, kdy ta čínská konkurence nebude úplně férová,“ řekl europoslanec z lidovecké frakce. „V červnu bude dopadová studie, pak doufám, že dojde velmi rychle k nějakému rozhodnutí, co dělat,“ dodal.
Čína o získání statusu tržní ekonomiky v rámci členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) usiluje už dlouhá léta. Například německá kancléřka Angela Merkelová tuto myšlenku podporuje. Ostatní evropské vlády v čele s italskou a spolu s odbory v tradičních odvětvích, jako je ocelářství, keramika či textil, s tím ale nesouhlasí.
Diskuze se vede především nad podmínkami, za kterých byla Čína v roce 2001 do WTO přijata. Peking si členství ve WTO vysvětloval tak, že po 15 letech mu bude status tržní ekonomiky přiznán automaticky. To by znamenalo ke konci roku 2016.
