Clintonová i Sanders na úvod téměř jednomyslně kritizovali sociální nerovnosti v americké společnosti. „Bohatí platí příliš málo a střední třída platí moc,“ prohlásila bývalá první dáma a někdejší šéfka americké diplomacie, která doufá, že se stane první prezidentkou v dějinách USA. Zapřisáhla se, že bude bojovat o zmenšení nerovností všeho druhu, aby otcové mohli konečně říci svým dcerám: „Ty se taky můžeš stát prezidentkou, až vyrosteš.“
Senátor z Vermontu Sanders, který se označuje za socialistického demokrata, se ostře pustil do „bezprecedentních krizí“, s nimiž se země potýká. „Náš systém financování voleb je zkorumpovaný, americká demokracie slábne,“ tvrdil a nabádal nenechat zemi v ruku „hrstky miliardářů“.
Sanders: Náš systém financování voleb je zkorumpovaný, americká demokracie slábne
Ale na Sandersovo opěvování skandinávského modelu Clintonová zareagovala suše: „Nejsme Dánsko. Líbí se mi Dánsko, ale jsme Spojené státy.“ Spolu s favority debatovali bývalý guvernér Marylandu Martin O'Malley, bývalý guvernér a senátor za Rhode Island Lincoln Chafee a bývalý senátor za Virginii Jim Webb, těšící se podle průzkumů nepatrné podpoře. Neúčastnil se viceprezident Joe Biden, který stále váhá, zda se má potřetí pustit do boje o nominaci.
Sanders je mezi demokraty vnímán jako hlas frustrace levice nad současným stavem americké politiky. Láká davy na poselství o potřebě větší spravedlnosti pro pracující. Debata se mezi demokraty vede mírněji, než u republikánů, kde rekordní počty diváků přilákal miliardář Donald Trump. Ten předem označil diskusi demokratů za „velice nudnou“ a ještě během debaty uvedl, že je mu líto, že na scéně není žádná hvězda.
Úkolem sedmašedesátileté političky je po skandálu okolo používání soukromého mailu přesvědčit, že zůstává nejlepší uchazečkou schopnou demokratům zajistit třetí mandát v Bílém domě za sebou. Na svého hlavního soupeře zaútočila tématem střelby na školách a kontroly zbraní, neboť Sanders před deseti lety hlasoval pro zákon skýtající zbrojovkám ochranu před žalobami. Sanders naopak napadl Clintonovou kvůli její podpoře bezletové zóny v Sýrii, což by podle něj vytvořilo „vážné problémy“.
Clintonová: Diplomacie není o výzkumu dokonalého řešení, ale o nalézání rovnováhy mezi různými riziky
„Diplomacie není o výzkumu dokonalého řešení, ale o nalézání rovnováhy mezi různými riziky,“ vysvětlovala exministryně zahraničí, která se během debaty podle agentury AFP nikdy nenechala zahnat do úzkých. Clintonová také požadovala odvetná opatření vůči „agresivnímu počínání“ Ruska na mezinárodní scéně. Vláda by podle političky měla dát Rusům jasně na srozuměnou, že v Sýrii mají být součástí řešení, jehož cílem je ukončit krvavý konflikt, aby lidé masově neutíkali ze Sýrie.
Největší potlesk sklidil podle BBC Sanders, když ve vstřícném gestu k soupeřce prohlásil, že země už má dost debaty o soukromém e-mailu Clintonové, který používala pro pracovní účely. Za to ji tvrdě kritizují republikáni. Sanders podle průzkumu přeskočil Clintonovou v žebříčku popularity prezidentských kandidátů ve státě New Hampshire, kde se budou demokratické primárky konat nejdříve, příští rok 9. února, a také v Iowě. Clintonová si ale udržuje výrazný náskok v jižních státech. Podle průzkumu CBS vede Clintonová nad Sandersem poměrem 46 ku 27 procentům.
Podle agentury Nielsen sledovalo debatu v průměru 15,3 milionu lidí, což předčilo očekávání CNN. Dosavadní rekordní sledovanost demokratických rozprav drží ta z roku 2008 mezi Clintonovou a nynějším prezidentem Barackem Obamou: ujít si ji nenechalo 10,7 milionu diváků. Nynější rekord nicméně zůstává v pozadí republikánské debaty z počátku srpna, kdy vystoupení s Trumpem na stanici Fox sledovalo zhruba 25 milionů lidí.
