Banka již v lednu oznámila, že chce do ekonomiky měnové unie v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování napumpovat nákupy dluhopisů postupně až 1,1 bilionu eur (30 bilionů Kč). ECB se rozhodla program nákupů vládních dluhopisů zahájit i navzdory dlouhodobému odporu Německa. V nákupech by měla pokračovat minimálně do září 2016, Draghi ale nevyloučil, že to může trvat déle.
„Nakupovat cenné papíry veřejného sektoru zemí eura začneme na sekundárním trhu 9. března. Budeme rovněž pokračovat v nákupech cenných papírů ABS a krytých dluhopisů, které jsme zahájili loni,“ citovala Draghiho agentura Reuters.
Draghi: Nakupovat cenné papíry veřejného sektoru zemí eura začneme na sekundárním trhu 9. března
ECB po dnešním zasedání nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta. Na tuto úroveň ji srazila loni v září, kdy také oznámila, že začne poprvé dodávat do ekonomiky eurozóny nové peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (ABS) od komerčních bank. K razantním opatřením ji přimělo oslabování západoevropské ekonomiky a pokles inflace.
V prosinci se spotřebitelské ceny v eurozóně dostaly podruhé v historii měnové unie do pásma deflace a v únoru byly meziročně nižší o 0,3 procenta. ECB v dnešní nové prognóze snížila odhad inflace pro celý letošní rok na nulu z prosincového výhledu 0,7 procenta a odůvodnila to prudkým poklesem cen ropy a slabým kurzem eura. Pro rok 2016 už ale banka čeká růst cen o 1,5 procenta.
Vylepšení prognózy
Banka také zlepšila prognózu ekonomického růstu a konstatovala, že rizika tohoto výhledu se díky jejím krokům a zlevnění pohonných hmot zmenšila. Hrubý domácí produkt eurozóny by měl letos zrychlit růst na 1,5 procenta z loňského tempa 0,9 procenta. V prosinci ECB čekala růst jen o jedno procento. Zlepšování ECB čeká i v dalších letech a v roce 2017 by eurozóna měla růst tempem 2,1 procenta. „Pohlédneme-li do budoucna, očekáváme, že hospodářské oživení se rozšíří a zesílí,“ řekl Draghi novinářům.
Draghi se rovněž dotkl problému Řecka, jemuž docházejí peníze i přesto, že minulý měsíc uzavřelo s eurozónou dohodu o čtyřměsíčním prodloužení záchranného programu. Draghi prohlásil, že Atény nemohou spoléhat na to, že ECB zvýší Řecku limit na emise krátkodobých dluhopisů jimiž se nyní řecká vláda financuje. Řecko může letos vydat krátkodobé dluhopisy jen za 15 miliard eur a tento limit již naplnilo. ECB může žádost o zvýšení tohoto limitu vetovat.
Přísná pravidla podle Draghiho navíc bance neumožní, aby v rámci nového programu nakupovala rizikové řecké státní dluhopisy. „ECB je instituce založena na pravidlech, není to politická instituce,“ prohlásil Draghi.
Nákupem dluhopisů donedávna pomáhala ekonomice také americká centrální banka (Fed), ta ale již loni kvantitativní uvolňování ukončila. Kromě Fedu nakupuje dluhopisy japonská centrální banka a v minulých letech to dělala i britská Bank of England.
