Sklárna Květná se pustila do hledání univerzální vinné sklenice. Má být ideální pro moravské víno
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Sklárna Květná 1794 se rozhodla spolu s odborníky najít univerzální sklenici na víno.
- První degustace vinného skla, jíž se zúčastnili přední čeští someliéři, enologové i šéfkuchaři, ukázala, že je to hledání, které baví nejen designéry.
- Zároveň se ukázalo, že najít jednu sklenici je možné.
Ve víně je pravda. A ve sklenici chuť. Sklárna Květná 1794 chce ukázat, že právě sklenice do jisté míry ovlivňuje, jaké má víno aroma, i to, jak chutná. Největší vliv na podobu skla měly v minulosti největší vinařské oblasti, jako je Bordeaux nebo Champagne. Cílem iniciativy kolem Květné je najít ideální skleničku pro víno z Moravy.
Na úpatí Bílých Karpat, v obci Strání, kde se Květná nachází, se vždy vyrábělo nápojové sklo. Byla to hlavní produkce, kterou se sklárna živila. Po příchodu nových majitelů, kteří v roce 2024 zachránili sklárnu před krachem, se to trochu změnilo. V Květné se teď vyrábějí designové vázy i džbány, vinné sklo ale zůstává prioritou. K dědictví v podobě nejrůznějších skleniček sklárna mění svůj přístup. Ty současné se vyznačují specifickým novým designem a luxusnějším provedením.
Zároveň přišla myšlenka ukázat, že v případě vína je to právě sklenice, která ovlivňuje, jak nápoj konzumentovi chutná. Z této ideje se nakonec urodila první odborná degustace skla, jejímž cílem bylo najít sklenici, která nechá vyniknout většině odrůd. Degustace proběhla v jihomoravském Mlýnu Hrušky. Podnik s restaurací, vinárnou, kavárnou i se sálem má ambici přinášet to nejlepší víno z Česka i ze světa. Patří jednomu z majitelů sklárny a najdete v něm také showroom a prodejnu Květné.
Z devíti sklenic různých tvarů odborníci ochutnali tři typické moravské odrůdy – Ryzlink vlašský, Pálavu a Frankovku. Cílem bylo posoudit, zda lze při takové degustaci hledat a nacházet odlišnosti. „Roli hraje například to, jakým způsobem se víno ze sklenice dostává do úst. Tvar a průměr ústí ovlivňují rychlost a šířku proudu, náklon hlavy i místo prvního kontaktu vína s jazykem,“ říká národní someliérka Klára Kollárová, která degustaci vedla.
Ochutnávali i další someliéři, vinaři a enologové a také šéfkuchaři a vedle nich designéři samotného skla. Sklenice posuzoval například prezident Asociace someliérů Ivo Dvořák, enologové Miloš Michlovský nebo Zbyněk Žiška, gastronomickou sekci zastoupil šéfkuchař Martin Štangl nebo Jan Horák z restaurace Reason.
Riedelův katalog
To, že má sklenice vliv na výsledný dojem z vína, je myšlenka stará několik desítek let. Rakouský sklář Claus Josef Riedel přidal v roce 1958 do svého katalogu docela novou sklenici. Složená byla z velkého kalichu s mírně rozevřeným okrajem a určená byla speciálně pro burgundská vína. Byl to zcela nový přístup k vinnému sklu. Následovalo dalších deset tvarů, vždy zaměřených na konkrétní vína. Dnes společnost vyrábí desítky specializovaných sklenic. Odtud se také vzalo základní rozdělení, kdy se na bílé víno uplatňuje užší, zatímco na červené širší sklenice.
„Riedel byla značka, která se stala průkopníkem vinného skla. Udělali obrovský krok k tomu, jak degustovat víno, vyrobili desítky skleniček na bílá, červená, šumivá i na likérová vína, součástí bylo dokonce také sklo na destiláty. Pro koncového zákazníka i pro restauratéry je ale něco takového složité. Vinaři ve sklepě i someliéři musejí často volit pouze jednu sklenici,“ líčí Kollárová.
Stejně jako ve světě, také v Česku lze vypozorovat snahu najít univerzální skleničku, kterou by bylo možné používat bez ohledu na druh vína. Ve světě šli podobnou cestou výrobci skla Zalto či Gabriel-Glas. V Česku je to právě Květná 1794. „Vinné sklo je pro nás jednou z klíčových oblastí směřování sklárny, bez nějž by nebyla Květná Květnou. Pokud na této tradici chceme stavět i do budoucna, nestačí nám vytvářet sklenice, které dobře vypadají. Chceme dosáhnout maximální možné excelence také v jejich funkci. K tomu potřebujeme odbornou zpětnou vazbu lidí z různých částí vinařského a gastronomického světa,“ říká k tomu Dušan Svoboda, který společně s místním podnikatelem Josefem Anovčínem před dvěma lety sklárnu koupil.
Alchymisté a jejich baňky
První degustace skla ukázala, že najít jednu ideální skleničku pro většinu moravských vín je možné. Testovaly se ručně vyrobené sklenice z kolekce Alchymist, které vytvořil designér Olgoj Chorchoj Michal Froněk, dále kolekce Telesto a Auriga. První jsou sklenice baňkovitého tvaru, druhé užší s příměsí titanu, poslední naopak trochu otevřenější.
U tří moravských vín nakonec uspěla sklenice Telesto Universal, jež byla nejlepší u Ryzlinku i Pálavy, zároveň během celého testování zaujala degustátory nejvíce, Telesto Syrah se podle účastníků hodila pro Frankovku. „Sám jsem očekával, že některé výsledky dopadnou jinak. Naším cílem však nebylo potvrdit si vytvořenou představu, ale získat skutečnou odbornou zpětnou vazbu, s níž můžeme dál pracovat,“ líčí Svoboda. Poznatky z degustace chtějí organizátoři přenést přímo do praxe, mělo by se také dál pokračovat v samotném testování sklenic a seznámit s ním nejen odbornou veřejnost.
