Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila do budoucna možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta. Je tak nejvýše od roku 2001. Analytici zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali a s dalším růstem úroků ve stejném rozsahu počítají i v červenci.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Minulý měsíc však zvyšování sazeb zpomalila na čtvrt procentního bodu. Ani rekordní zvýšení úroků od července však nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Inflace už se několik měsíců snižuje díky nižším cenám energiím a rekordnímu růstu úroků. Zůstává však nadále vysoká, v květnu v eurozóně klesla na 6,1 procenta, což je více než trojnásobek cíle ECB. Také očištěná inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, teprve začíná zpomalovat. ECB nyní očekává, že inflace zůstane nad jejím cílem až do roku 2025.
„Proinflační tlaky sice zmírňují klesající ceny energií, ale odolná ekonomika si zatím dokázala s vyššími sazbami poradit a navzdory faktu, že ekonomika eurozóny skončila v technické recesi, reálné důkazy recese nevidíme,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 5,00 až 5,25 procenta. Ve výhledu však naznačila, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu.
