Podle představitelů EU by Maďarsko v důsledku uvalení případné sankce - zmražení peněz z kohezních fondů - mohlo přijít až o 1,7 procenta ročního hrubého domácího produktu.
„Fiskální disciplína je klíčová k posílení důvěry v našich veřejných financích,“ zdůraznil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.
Maximální povolenou výši rozpočtového schodku v současnosti porušuje i vzhledem k nynější krizi naprostá většina členských zemí EU. Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, s nimi kvůli tomu také vede patřičné právní procedury. Hodnotí, zda činí dost na snížení schodků na patřičnou úroveň.
Komise se dnes zabývala situací celkem v pěti zemích. Kromě Maďarska šlo ještě o Belgii, Kypr, Maltu a Polsko. Zbylá čtveřice ale podle komise na rozdíl od Maďarska přistoupila k účinným opatřením pro snížení přílišných schodků, bezprostředně jim tak nic nehrozí.
U zemí eurozóny je podle nedávno přijatých rozpočtových pravidel možno uvalit na země více méně rovnou finanční sankce. U nečlenů eurozóny je ale situace o složitější. Nejprve musí ministři financí EU na základě podkladů od komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že nějaká země neplní kroky, které měla učinit. Tím se pak otevře cesta k možnému zmražení peněz z kohezních fondů pro danou zemi. Jejich prostřednictvím se rozdělují miliardy eur.
V případě Maďarska sice rozpočet v loňském roce respektoval pravidlo maximálního schodku, ovšem stalo se tak pouze kvůli jednorázovým opatřením ve výši kolem deseti procent HDP. Podle Bruselu se tak jen „maskuje“ vážné zhoršení ve strukturálních rozpočtech v této zemi.
Komise se také nechala slyšet, že hodlá vyzvat Maďarsko ke změnám kontroverzních zákonů týkajících se tamní centrální banky, ochrany dat či nezávislosti soudů. Dopisy v tomto směru už Brusel dokončuje. Odeslány by mohly být počátkem příštího týdne.
