MAK ve svém komuniké potíže blíže neupřesnil, dříve se však v médiích objevily spekulace, že prý piloti zapomněli letoun odbrzdit. Oficiální činitelé však verzi o „zatažené parkovací brzdě“ odmítli. MAK nyní opět varoval před spekulacemi a rozhodl o nových expertízách, které by potíže stroje při vzletu měly objasnit.
„Letoun se ze vzletové a přistávací dráhy neodlepil (…) fakticky vzletěl až 400 metrů za koncem dráhy,“ konstatoval MAK. Letoun nejspíše dosáhl výše pěti až šesti metrů, ale poté se prudce sklonil doleva a narazil do země. „Technická komise rozpracovává všechny možné verze, proč se při vzletu projevila dodatečná brzdící síla, jakož i příčiny, kvůli kterým letoun nemohl včas vzlétnout z dráhy,“ dodal MAK.
Podle komise piloti zdvihli příďové kolo letounu od země při rychlosti přibližně 185 kilometrů a o šest vteřin později přepnuli motory na režim startu. Přesto se zrychlení letounu „podstatně zpomalilo“, což lze zřejmě vysvětlit působením „dodatečné brzdící síly“. Letoun tak nakonec dosáhl rychlosti asi 230 kilometrů za hodinu.
Letoun Jak-42 s hokejisty klubu Lokomotiv Jaroslavl, včetně českých reprezentantů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka, se zřítil 7. září asi 2,5 kilometrů od místního letiště. Z 45 lidí na palubě nehodu přežil jen palubní inženýr Alexandr Sizov. Hokejista Alexandr Galimov posléze v nemocnici svým zraněním podlehl. O verzi, že se prý posádka letounu dopustila triviální chyby a pokoušela se odstartovat s neodbrzděným letounem, informoval původně list Moskovskij komsomolec s odvoláním na anonymní zdroj blízký vyšetřování. K neštěstí prý také přispěla okolnost, že kapitán letounu Andrej Solomencev předal řízení letounu druhému pilotovi Igorovi Ževelovovi, protože mu nebylo dobře. Právě kapitán odpovídá za uvolnění „parkovací brzdy“. Během vzletu piloti prý mohli brzdu vypnout, ale to už zřejmě bylo pozdě.
