„Když to nedokážu na konci svého funkčního období, myslíte, že bych se postavil před Francouze? Francouzi by byli neúprosní a měli by pravdu,“ prohlásil Hollande. Zároveň zdůraznil, že ve zbývajících dvou a půl letech, které z jeho mandátu zbývají, „povede reformy do konce“.
Hollande má za sebou polovinu pětiletého mandátu a jeho socialistické vládě se navzdory předvolebním slibům z roku 2012 nedaří oživit pracovní trh. Počet nezaměstnaných se v září vrátil k růstu, a vyšplhal se na nový rekord. Meziměsíčně se zvýšil o 0,6 procenta na 3,43 milionu osob.
Stále více rebelů
Ve vládní většině je stále více rebelantů, kteří odmítají jeho politiku jako kontraproduktivní a odporující levicovým ideálům. Svůj nesouhlas vyjádřili tím, že se zdrželi při důležitých hlasováních v parlamentu, například o rozpočtu na rok 2015.
Hollandeův obraz v očích veřejnosti poškodilo i veřejné probírání jeho soukromého života, když se prezident kvůli mladší herečce rozcházel se svou životní partnerkou a první dámou Francie Valérií Trierweilerovou. V kampani přitom zdůrazňoval, že oproti mediálně aktivnímu předchůdci Nicolasi Sarkozymu chce být „normálním prezidentem“.
Návrat Sarkozyho
V této situaci se nedávno vrátil do popředí politické scény Sarkozy, jehož Hollande v roce 2012 porazil. Hodlá se dostat do čela své pravicové strany UMP a vytvořit si podmínky pro případnou kandidaturu v roce 2017. I tradiční pravice je ale vnitřně nejednotná a působí rozpačitě.
Velké těžkosti na levici i na pravici pak nahrávají krajní pravici, která na jaře zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu ve Francii. Strana Národní fronta je podle několika nejnovějších průzkumů v čele voličských preferencí k prezidentským volbám. První kolo těchto voleb by se tak mělo stát vyřazovacím kolem pro dvě tradiční velké formace, a to Socialistickou stranu a UMP.
