Francie definitivně a zcela zruší velký uprchlický tábor v Calais na severu země a tamní migranty přemístí do různých středisek či deportuje. Potvrdil to dnes francouzský prezident François Hollande při své návštěvě Calais. Očekává přitom, že Británie, kam se mnozí z imigrantů chtějí dostat, se do tohoto úsilí zapojí. Francouzská vláda již dříve oznámila, že tábor, zvaný džungle, kde je nyní zhruba 9000 běženců, zruší do začátku zimy.
Hollande uvedl, že Francie se postará o žadatele o azyl. "Poskytneme lidské a důstojné uvítání lidem, kteří budou chtít uplatnit právo na azyl," prohlásil podle stanice BBC prezident. Poznamenal zároveň, že všichni, kteří francouzský azyl neobdrží, budou ze země vykázáni.
Velká část obyvatel tábora, kteří pocházejí především ze Sýrie, Eritreje a Súdánu, nechce zůstat ve Francii, ale dostat se do Británie. "Chci vyjádřit své odhodlání dosáhnout toho, aby se britské úřady podílely na současném i budoucím humanitárním úsilí Francie," zdůraznil podle agentury AFP nejvyšší francouzský představitel.
Británie již Francii pomáhá vypořádat se s uprchlíky finančně a nyní také financuje novou zeď, která má v Calais ztížit imigrantům nelegální přechod na britské ostrovy. Stavba má hlavně zabránit pokusům uprchlíků naskakovat na kamiony mířící za kanál. Kilometrová zeď, která naváže na již dříve vybudovaný zátaras podél trasy mířící k ústí Eurotunelu a ke calaiskému přístavu, se začala stavět minulý týden a má být hotova do konce roku. Podle BBC britská vláda dala na její výstavbu zhruba 1,9 milionu liber (59 milionů Kč).
Otázka migrace patří k ústředním tématům v kampani před prezidentskými a parlamentními volbami ve Francii na jaře 2017. Před socialistou Hollandem navštívil tábor v Calais nedávno i bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy. Hollandeova vláda čelí delší dobu kritice, že není s to vyřešit situaci s tisícovkami migrantů, kteří v oblasti Calais žijí ve velmi špatných podmínkách.
| - Uprchlíci se ve větším počtu začali u severofrancouzského přístavního města Calais objevovat od roku 1999. |
| - V roce 2002 začaly kolem Calais vyrůstat další uprchlické tábory, jedním z důvodů bylo uzavření uprchlického tábora v nedalekém Sangatte, kde byly ubytovány tisíce běženců. Starostka města následně přiměla francouzskou vládu, aby mimo město nechala vybudovat pomocné centrum, u něhož vyrostl obrovský tábor, nyní zvaný džungle. Oficiální statistiky o počtu lidí v "džungli" neexistují, podle odhadů nyní v táboře žije kolem 9000 lidí. |
| - Velká část obyvatel tábora, kteří pocházejí především ze Sýrie, Eritreje a Súdánu, nechce zůstat ve Francii, ale dostat se do Británie. Často spolu svádějí boje o dominanci v táboře, které musí pravidelně ukončovat policie. Při potyčkách zahynulo již mnoho lidí. Problém představují také pašeráci lidí. |
| - Původně se uprchlíci v táboře mohli hlavně najíst, vysprchovat a přespat, postupně se ale tábor rozrostl do menšího města. Uprchlíci si tam postavili stany i domy, v táboře funguje řada obchodů a restaurací, tábor má už svou samosprávu a byl připojen k městskému vodovodu a elektrické síti. Otevřela se tam i škola či modlitebny. |
| - Počátkem roku francouzské úřady nechaly část tábora srovnat se zemí a vybudovaly tam obytné buňky. Přesto je situace v táboře vyhrocená a lidé tam žijí v nuzných podmínkách. Francie teď chce tábor definitivně zrušit. Uprchlíky chce přesunout do střediska pro uprchlíky sousedícího s táborem nebo do obdobných center jinde ve Francii. Plány na uzavření tábora vyvolaly silné protesty mnoha konzervativních a krajně pravicových lokálních politiků, kteří se obávají důsledků pobytu migrantů ve svých městech. |
| - Francii s problémem pomáhá Británie, která financuje novou zeď, jež má v Calais ztížit imigrantům nelegální přechod na britské ostrovy. Stavba má hlavně zabránit pokusům uprchlíků naskakovat na kamiony, které směřují za kanál. Kilometrová zeď, která naváže na již dříve vybudovaný zátaras podél trasy mířící k ústí Eurotunelu a ke calaiskému přístavu, se začala stavět minulý týden a má být hotova do konce roku. Britská vláda podle BBC dala na její výstavbu zhruba 1,9 milionu liber (59 milionů Kč). |
| - Od roku 2006 existovala také uprchlická osada v Grande-Synthe u Dunkirku, kde byl letos otevřen uprchlický tábor pro několik tisíc lidí. V souvislosti se současnou uprchlickou krizí v Evropě vznikly uprchlické tábory na migračních trasách také v Itálii, Turecku, Řecku nebo na Balkáně a v Maďarsku. K těm nejznámějším patřila tranzitní zóna na přechodu Röszke na hranici se Srbskem nebo řecký tábor Idomeni na hranici s Makedonií. V něm se na jaře nahromadilo až 15.000 migrantů, když země na takzvané balkánské trase uzavřely hranice kvůli neustávajícím přílivu desetitisíců běženců. Tábor Idomeni se podařilo vyklidit v květnu. |
| - Největší uprchlický tábor na světě se nachází v keňském Dadaabu. Vznikl v roce 1991 na pokyn OSN kvůli občanské válce v Somálsku a je domovem pro 350.000 většinou somálských běženců. Keňská vláda ho ale chce letos uzavřít. Ve východoetiopském táboře Dollo Ado žije na 190.000 lidí, také především ze Somálska, a třetím největším táborem pro běžence na světě je jordánský uprchlický tábor v Zaatarí, kde se tísní zhruba 83.000 uprchlíků převážně ze Sýrie. |
Hollande v sobotu připustil, že podmínky v táboře v Calais jsou "velice těžké" a "nepřijatelné", a to zvlášť pro ty, kteří se sem uchýlili před válkou. Takové tábory podle něj ve Francii nesmějí existovat a země musí ukázat, že je "důstojná, lidská a odpovědná".
Polovina tábora byla zrušena už v březnu, ale jeho populace od té doby vzrostla na dvojnásobek. Plány na uzavření tábora vyvolaly silné protesty mnoha konzervativních a krajně pravicových lokálních politiků, kteří se obávají důsledků pobytu migrantů ve svých městech.
