Upravená data, která zveřejnila japonská vláda, ukazují růst tamní ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí meziročně o 4,1 procenta. I původně odhadovaný růst na úrovni 3,5 procenta by v rámci zemí skupiny G7 neměl konkurenci. Ekonomice pomohl větší optimismus obyvatel, kteří zvýšili investice a útraty. Spotřebitelská důvěra se v květnu dostala na nejvyšší úroveň od května 2007.
Mezičtvrtletně ekonomika vzrostla o 0,6 procenta. Přes tento trend je japonská ekonomika o sedm procent menší než v roce 1997, tedy před vypuknutím asijské krize.
Tokijský akciový index na zprávy o hospodářském růstu reagoval posílením o 4,9 procenta a za posledních šest měsíců posílil již o více než 35 procent, americký Dow Jones za stejné období přidal „jen“ necelých 16 procent. Japonský jen na páru s dolarem ve stejném období o více než 16 procent přišel a včera se obchodoval nad 98 jeny za dolar.
Japonská centrální banka za poslední půlrok vystupňovala svou nekonvenční monetární politiku. Ve snaze oslabit domácí měnu do ekonomiky lije 75 miliard dolarů měsíčně, pouze o deset miliard méně než americká centrální banka. Americká ekonomika je však téměř třikrát větší než japonská.
To nenechává v klidu investory ani banky. Prudké výkyvy na trhu japonských státních dluhopisů nedávají spát tamním finančním domům, které vlastní obligace v hodnotě stovek miliard dolarů. Větší změna jejich výnosů a ceny by mohly nemile ovlivnit hospodářské výsledky bank. Neustálé výkyvy cen japonských akcií, které jeden den rostou o pět procent a o pár dní později o šest klesají, také odradily zahraniční investory, kteří ještě před čtvrt rokem v Japonsku s radostí nakupovali, nyní se ale drží zpátky a obávají se, jak tento experiment dopadne.
